Pákistánská dívka Malalaj Júsufzaiová, která za své názory na právo žen na vzdělání málem zaplatila životem, převzala ve středu v Evropském parlamentu ve Štrasburku Sacharovovu cenu za svobodu myšlení.
"Je to hrdinka a výjimečná mladá žena, která se stala symbolem odporu vůči fanatismu," řekl o ní předseda Evropského parlamentu Martin Schulz, který cenu "za podporu práv dětí a žen na vzdělání" předával.
Podle stanice BBC Júsufzaiová začala svůj projev citací francouzského filozofa Voltaira: "Nesouhlasím s tím, co říkáš, ale budu do konce života obhajovat tvé právo na vyjádření."
Cenu dívka věnovala "bezejmenným hrdinům v Pákistánu a všem lidem, kteří na světě bojují za základní lidská práva".
Mnoho dětí na světě nemá co jíst, ale hladovějí také po vzdělání, řekla s tím, že 57 milionů dětí na světě nemůže chodit do školy. Malalaj zároveň připomněla, že v její zemi byly školy kvůli terorismu zničeny.
"Pákistán potřebuje pomoc, aby mohl všem poskytnout vzdělání," řekla poslancům parlamentu, který jí připravil ovace ve stoje.
"Je naší povinností zajistit, aby se sen Malalaj stal realitou," dodal podle BBC Schulz.
Život v Birminghamu
Na Malalaj loni 9. října zaútočili kvůli její podpoře práva žen na vzdělání povstalci z hnutí Tálibán. Cestou ze školy v pákistánském údolí Svát ji v autobuse střelili do hlavy a do krku. Několik dní byla v kritickém stavu, pak byla převezena do Birminghamu v Británii, kde se podrobila sérii náročných operací.
V Birminghamu žije Malalaj dodnes. Už před útokem pravidelně psala na serveru BBC pod pseudonymem blog o problémech pákistánských žen a dětí.
Pokus o její zavraždění vyvolal mezinárodní vlnu sympatií a podpory. Byla favoritkou Nobelovy ceny za mír, přijal ji americký prezident Barack Obama i britská královna Alžběta II. a dostane také čestné občanství Kanady.
Její kniha I am Malala (Jsem Malalaj) je v USA na žebříčku bestsellerů. V Pákistánu Tálibán pohrozil, že zaútočí na knihkupectví, která budou dílo prodávat.
Evropský parlament Sacharovovu cenu udílí osobnostem nebo organizacím, které bojují proti netoleranci, fanatismu a útlaku. Laureát dostává také 50 tisíc eur (1,4 milionu korun).
Cena pojmenovaná po sovětském vědci a disidentovi Andreji Sacharovovi se udílí již 25 let. V Evropském parlamentu se ve středu sešlo 22 bývalých laureátů ceny nebo jejich zástupců.
Druhým laureátem ceny byl v roce 1989 představitel pražského jara 1968 a po roce 1989 předseda československého parlamentu Alexander Dubček.
