Ombudsman Pavel Varvařovský ve středu oznámil, že k 20. prosinci skončí ve své funkci. Uvedla to Česká televize.

Osmašedesátiletý Varvařovský ve funkci nahradil zesnulého Otakara Motejla. Veřejným ochráncem práv se stal 13. září 2010. Nový ombudsman pak musí být zvolen do 60 dnů od jeho rezignace.

„Rozhodl jsem se rezignovat a děkuji všem svým spolupracovníkům za podporu a pracovní nasazení," uvedl pouze Varvařovský.

Ombudsman je volen Poslaneckou sněmovnou, jeho mandát je šestiletý. Jeho pravomoci nyní přejdou na jeho zástupce Stanislava Křečka až do doby, než bude zvolen jeho nástupce.

"Pan Varvařovský nám sdělil, že bude rezignovat z důvodů, které nespočívají uvnitř tohoto úřadu," uvedl pro ČT Křeček. Činnost úřadu to ale podle něj nijak neomezí. 

Důvod rezignace neuvedla ani mluvčí jeho kanceláře Iva Hrazdílková. Podle ní ani Varvařovský to nebude chtít nijak komentovat. Hrazdílková zároveň uvedla, že podle zákona může ombudsman rezignovat až den poté, co svůj úřad oficiálně předá předsedovi sněmovny. 

O možném odstoupení Varvařovský mluvil už ve chvíli, kdy se vybíral jeho zástupce. Uváděl, že pokud by nebyl se svým kolegou schopný se dohodnout na spolupráci, zvažoval by odchod. 

Vadily mu výsledky voleb

Jeho zástupce Křeček ve středu uvedl, že spolupráce s Varvařovským byla dobrá. Ombudsman ale podle něj nebyl spokojen s výsledkem voleb, protože údajně neměl zaručeno, že by mohl vykonávat svůj úřad tak, jak si představoval. V současné době je podle Křečka na dovolené. 

V poslední době se jméno Varvařovského skloňovalo v souvislosti s rozšířením jeho pravomocí. Podle zákonodárců má pod něj přejít i monitorování práv lidí se zdravotním postižením. Varvařovský se proti tomu ale bránil s tím, že jeho úřad k tomu není po právní stránce koncipován. 

Posláním ombudsmana je podle něj chránit veřejnost před byrokratickým přístupem státních institucí, a nikoli být ochráncem lidských práv. 

V polovině letošního září také hodnotil svůj výkon v polovině svého funkčního období. Za úspěch označil zlepšení podmínek pro získání sirotčího důchodu nebo uhájení práva obcí regulovat provoz herních terminálů před Ústavním soudem. 

Varvařovského rozhodnutí komentoval už například Ondřej Liška, předseda Strany zelených. "Pavel Varvařovský se osvědčil jako velmi schopný a zodpovědný ombudsman, který neváhal pojmenovat nespravedlnosti i k nelibosti vládnoucích politiků. Po pánech Motejlovi a Varvařovském bude pro sněmovnu velkým závazkem najít skutečně kvalitního a nezávislého kandidáta, který by funkci ombudsmana zodpovědně zastal v míře, v jaké se toho oba zhostili," uvedl v prohlášení. Jeho doporučení měli podle Lišky politici více poslouchat. 

Právě hlavně neochotou vlády i parlamentu zabývat se doporučeními ombudsmana si vysvětluje ohlášenou rezignaci Varvařovského předsedkyně sněmovního petičního výboru Zuzka Bebarová-Rujbrová (KSČM). "Osobně jsem přesvědčena, že jde o vyústění jeho skepse," řekla ČTK.

Sněmovnu ale prý postavil před obtížnou situaci najít důstojného nástupce. Bebarová-Rujbrová uvedla, že Varvařovský navázal na směr, který dal úřadu Motejl a díky kterému získala instituce vážnost, a snažil se její činnost více popularizovat. "Nemám, co bych jeho práci vytkla," dodala.

Pro předsedu senátního výboru Marcela Chládka (ČSSD) bylo rozhodnutí Varvařovského zklamáním, pokud nebylo motivováno zdravotními důvody. Připomněl, že ombudsman už dříve opakovaně avizoval rezignaci v případě, nebudou-li jeho doporučení vyslyšena. Podle Chládka není možné odcházet při prvních konfliktech a nedokončit mandát.

Související