Amnestie Václava Klause, pád vlády Petra Nečase, vzestup hnutí ANO a zvolení prezidenta Miloše Zemana - která z událostí bude mít na naše životy největší vliv i v následujících letech? Byl ve světě zásadní vývoj na Blízkém východě, řešení krize eurozóny a drtivé vítězství strany Angely Merkelové v německých volbách, anebo se s odstupem času ukáže, že zásadní byla změna vedení a reformy v Číně? Jaké byly hlavní události v byznysu a ekonomice?

V níže uvedeném přehledu událostí roku 2013 najdete reakce některých komentátorů, analytiků a odborníků. Další události roku najdete také v přiloženém videoklipu. A v anketě můžete vybrat svou událost roku.

Leden

1. 1. Tehdejší prezident Václav Klaus ve svém novoročním projevu při příležitosti 20. výročí vzniku České republiky vyhlásil amnestii. Prezidentský pardon se týkal více než 111 tisíc lidí, z nichž téměř 20 tisíc se dočkalo prominutí nepodmíněného trestu odnětí svobody. Ostatní byli odsouzení k podmíněným trestům, obecně prospěšným pracím a ukončilo se i trestní stíhání 265 obviněných, které trvalo přes osm let. Z věznic se na svobodu dostali především pachatelé krádeží a maření výkonu úředního rozhodnutí a také neplatiči alimentů. Kritiku ale vyvolalo zastavení stíhání osob obviněných z rozsáhlých hospodářských kauz z 90. let (například kauza H-System). Více než třetinu propuštěných z věznic policisté znovu stíhají.


Jan Kudrna: Událost, která se podílela na překreslení politické mapy země

Důvodů, proč si pamatovat novoroční amnestii z roku 2013, je několik. V prvé řadě proto, že takto rozsáhlá amnestie byla vyhlášena po docela dlouhé době. Potom proto, že podobná amnestie zřejmě velmi dlouho vyhlášena nebude. Také proto, jakou neschopnost alespoň trochu ji zdůvodnit prokázali prezident s premiérem. V případě prezidenta se navíc jednalo o rozhodnutí, kterým dokonale pohřbil poslední naději na dobrý dojem z výkonu své funkce. I to stojí za zapamatování. A možná stojí tuto amnestii za to si pamatovat také proto, že se jednalo o jednu z událostí, která se podílela na překreslení politické mapy naší země. Do budoucna možná i ústavy.

Jan Kudrna je ústavní právník


 11. 1. Francouzská armáda začala v Mali bojovat proti islámským radikálům ovládajícím sever země. Bývalá francouzská kolonie požádala o vojenskou pomoc poté, co islamisté zabrali i město Konna v centrální části afrického státu. Francouzské jednotky s pomocí vládních vojsk vzbouřence z většiny jejich bašt nakonec vytlačily, v Mali nyní působí mise OSN.

26. 1. Ve druhém kole přímé volby prezidenta zvítězil Miloš Zeman. Se ziskem 54,8 procenta hlasů porazil svého protikandidáta Karla Schwarzenberga. V historicky první přímé volbě se o post hlavy státu ucházelo celkem devět kandidátů. Předvolební průzkumy dlouho favorizovaly Jana Fischera, nakonec ale skončil třetí. Zeman se úřadu ujal 8. března.


 Jindřich Šídlo: Prezident nesvázaný konvencemi

Miloš Zeman dokázal v roce 2013 zopakovat stejný úspěch jako v roce 1998: V zásadě okamžitě po jeho nástupu do úřadu si spousta zarytých kritiků Václava Klause začala klást otázku, jestli Zemanovu předchůdci vlastně trochu nekřivdila. A stejně jako před patnácti lety i tentokrát Miloš Zeman prokázal, že se nenechá svázat žádnými konvencemi, i kdyby to snad měla být ústava. Prvních deset měsíců prezidentova mandátu sice rozbilo mýtus o neporazitelném velikánovi, nicméně není třeba se obávat, že by to snad Miloše Zemana odradilo. Do konce jeho prvního volebního období zbývá padesát měsíců.

Jindřich Šídlo je analytikem Hospodářských novin


 

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se