Do rodiny poslance ODS a exministra Topolánkovy i Nečasovy vlády Petra Bendla přiteklo před pěti lety 75 milionů korun z veřejných peněz Prahy 6. Šlo přitom o obchod, u kterého dodnes není úplně zřejmé, jak byl pro obyvatele šestého pražského obvodu prospěšný.

Miliony vyplatila městská akciovka Sneo za fúzi se společností Fimos, která patřila Bendlově tehdejší manželce Tamaře Kotvalové a jejímu synovi z prvního manželství. Ve Fimosu figuroval i sám Bendl, když čtyři roky šéfoval dozorčí radě.

Podle nevládní protikorupční organizace Transparency International existuje podezření, že Praha 6 poslala peníze do blízkosti exministra zbytečně a zřejmě postupovala nehospodárně.

„Jediným viditelným efektem celé transakce zatím zůstávají desítky milionů na účtech bývalé Bendlovy rodiny," říká Jiří Fiala, analytik Transparency International, která byznys na Praze 6 detailně zmapovala a zvažuje podat trestní oznámení. 

Jak se zbavit nájemníka

Obchod se uskutečnil v roce 2008, kdy Prahu 6 vedl Bendlův stranický kolega z Nečasovy vlády Tomáš Chalupa.

Ten se spolu s radními rozhodl, že v místě městského administrativního a průmyslového areálu Na Dračkách v lukrativní lokalitě Ořechovka nechá nakreslit developerský projekt s mateřskou školou, LDN a domy s více než stovkou bytů. A poté na prodeji investorovi vydělá stovky milionů, z kterých zaplatí další sociální služby.

Jenže aby mohli Chalupa (na snímku) a spol. své plány uskutečnit, potřebovali se napřed zbavit firmy Fimos, které pozemky a budovy Praha 6 v roce 1997 dlouhodobě pronajala. Klíčová část smluv přitom měla platit až do roku 2017.Bývalý ministr životního prostředí Tomáš Chalupa

Proto radní odhlasovali, že vykoupí akcie Fimosu a sloučí ho se svou firmou Sneo, která Praze 6 spravuje nemovitosti a je spojena také s nevydařenými investicemi v kauze Key Investments.

„Vedení společnosti Sneo ve spolupráci s městskou částí Praha 6 zvažovalo, jak lépe využít ekonomický potenciál této zajímavé lokality, jejíž využití blokovala nájemní smlouva se společností Fimos,” uvedl mluvčí Prahy 6 Adam Halmoši.

Dodal zároveň, že obyvatelé si v minulosti často stěžovali na hluk, prašnost a provoz stavební techniky související s provozem průmyslového areálu a žádali pro pozemky klidnější využití.

„Proto jsme to chtěli co nejdříve změnit. Jenže smlouvy, které byly uzavřeny za dob mých předchůdců, fakticky nešlo vypovědět. Došlo tedy k fúzi Snea a Fimosu,” tvrdí dnes již bývalý starosta Prahy 6 Tomáš Chalupa.

Jenže záměr, kvůli kterému Sneo poslalo rodině Petra Bendla desítky milionů, zatím nevyšel. Projekt totiž stále leží jen na papíře, třebaže už byla vydána územní rozhodnutí a dokumentace ke stavebním povolením. Jednou už se sice schylovalo ke kontraktu, ale investor, firma Amadeus Real, nakonec nesplnil podmínky a z obchodu sešlo.

Podezřelý obchod

„Z dnešního pohledu jde skutečně o podezřelý byznys, ačkoliv zpočátku se vše zdálo jako velmi zdařilý záměr,” tvrdí například Petr Hrdina ze Strany zelených, který po letech změnil názor. Sám totiž pro transakci v roce 2008 zvedl ruku jako člen dozorčí rady Sneo.

Proti byznysu tehdy protestovali jen komunističtí zastupitelé. Vadilo jim především to, že Sneo má na obchod dostat od radnice čtyřicetimilionovou půjčku. 

Chalupa však zastupitele uklidňoval mimo jiné i analýzou renomované poradenské společnosti Deloitte, která expertizu vytvořila spolu s prestižní realitní kanceláří Knight Frank. Odborníci doporučili akcie Fimosu odkoupit.

„Naše doporučení se týkalo zahájení výstavby v co nejbližším čase, neboť právě dřívější realizace projektu přinášela hodnotu pro investora,” uvedl Josef Kotrba, vedoucí partner společnosti Deloitte ČR.

Riskantní investice

Přesto však šlo podle analytika Transparency International Jiřího Fialy ze strany Prahy 6 o riskantní investiční záměr.

„Již čtyři roky se jej nedaří realizovat a Praha 6 kvůli tomu pravděpodobně přišla o desítky milionů, které zbytečně zaplatila akcionářům Fimosu. Vedení městské společnosti Sneo ani Prahy 6 přitom s velkou pravděpodobností přistoupilo k tomuto riskantnímu obchodu bez odpovídajícího vyhodnocení finančních rizik transakce,” dodal Fiala.

Bývalý starosta a exministr životního prostředí Tomáš Chalupa nesouhlasí a tvrdí, že vycházeli z názorů odborníků. A vše prý transparentně prodiskutovali se zastupiteli napříč politickým spektrem.

Josef Kotrba z Deloittu přiznává, že se developerský projekt zadrhl pravděpodobně i kvůli neočekávané krizi na trhu nemovitostí v roce 2009. Ceny místo předpokládaného růstu spadly dolů. 

„V období po zpracování našeho vyjádření se v naší ekonomice plně projevily dopady finanční krize, která vypukla po datu našeho vyjádření, přičemž bytová výstavba v bytových domech v roce předpokládaného zahájení výstavby poklesla oproti roku 2008 o více než šedesát procent,” podotkl Kotrba. Odložení developerských projektů bylo v té době podle něj „poměrně obvyklé”.

Chalupa: S Bendlem to nesouvisí 

Tomáš Chalupa zároveň odmítá spojitost celého obchodu s Petrem Bendlem. „Jde o spekulace a skandální dedukce. S panem Bendlem se o věci nikdy nejednalo, byť jednu vteřinu,” uvedl Chalupa.

Sám Bendl tvrdí, že jeho pětileté angažmá v dozorčí radě Fimosu bylo čistě formální. “V dozorčí radě jsem byl zadarmo. A žádných obchodních jednání či procedur jsem se za majitele nikdy neúčastnil,” brání se poslanec občanských demokratů.

Žádosti o další vysvětlení odráží a odkazuje na svou exmanželku a majitelku několika luxusních obchodů v Pařížské ulici v Praze Tamaru Kotvalovou.

Firma jako dědictví

Právě ona Fimos spoluvlastnila se svým synem z prvního manželství a v roce 2009 oba inkasovali zmíněných 75 milionů. Kotvalová pro IHNED.cz uvedla, že při prodeji Fimosu získala za dvoutřetinový podíl 50 milionů, zbývající třetinu pak její syn. Zároveň potvrdila, že její exmanžel byl ve Fimosu jen do počtu a že ve statutárních orgánech byli stejně formálně zapsáni i další členové rodiny.

„Petr Bendl, který se později stal mým manželem, byl jmenován do dozorčí rady čistě formálně z důvodu doplnění povinného počtu členů dozorčí rady, stejně jako v případě mé rodiny, a nikdy v této firmě aktivně nepůsobil,” uvedla Kotvalová.

Dodala, že Fimos založil v 90. letech její zesnulý manžel Petr Kotval. A o chod firmy se prý začala zajímat nuceně až ve chvíli, kdy její většinu po Kotvalově smrti zdědila v roce 2002.

„Měli jsme s manželem z důvodu našeho odděleného podnikání dokonce rozdělené bezpodílové vlastnictví manželů,” vysvětluje Kotvalová.

Bendlovi známí

Pozůstalost po Petru Kotvalovi přitom vyřizoval pozdější šéf představenstva Fimosu a pražský advokát Tomáš Jindra. I on je spojovaný s Bendlem a sám o sobě tvrdí, že patřil ke kamarádům Petra Kotvala, pro kterého Fimos v 90. letech založil.

Jindra, kterého Bendl později prosazoval na vlivné pozice na ministerstvu nebo v národním podniku Budvar, je navíc stejně jako Bendl spojován i s vlivným podnikatelem Ivem Rittigem.

Jméno Rittiga a Jindry se objevilo v souvislosti s vyšetřováním takzvané kmotrovské větve kauzy Nagyová, kde detektivové prověřují podezření z manipulace stamilionových státních zakázek a praní špinavých peněz. Několik týdnů po dokončení fúze Sneo a Fimosu se navíc trojice Bendl, Jindra a Rittig nechala vyfotografovat v přátelském objetí na golfovém turnaji Babí Léto Pro-Am v pražském Motole.Ivo Rittig, Petr Bendl a Tomáš Jindra

Ivo Rittig (zleva), Petr Bendl a Tomáš Jindra. Foto: www.golf.cz

Jindra však tvrdí, že se s Bendlem neznají až tak dlouho. „Pana Bendla jsem v době založení firmy, a dokonce ještě řadu let po smrti mého kamaráda, který Fimos založil, vůbec neznal,” uvedl.

Spolu s Tamarou Kotvalovou rovněž říkají, že Fimos nechtěl areál Na Dračkách jen tak opustit. Chtějí tak vyvrátit spekulace o tom, že by šlo o účelový obchod.

„Společnost Fimos měla spíše zájem celý areál převzít natrvalo a vybudovat tam technický areál se skladem pro autolaky. Její záměr se ale neslučoval se záměrem města, došlo k odkupu firmy Fimos a našemu následnému vystěhování do areálu za Prahou,” doplnila Kotvalová.

Související