V politickém diskurzu existuje málo slov, která by byla tak inflačně otřelá, jako je výraz "průhlednost". Nejčastěji se ovšem objevuje v podobě cizího slova "transparentnost" a vytahuje se vždy, když je třeba říci, že politici budou slušní a otevření - že nebudou veřejnosti nic tajit.
Slibovala to každá vláda od konce opoziční smlouvy v roce 2002. Žádná to ale nebyla schopna splnit. Nikoli snad proto, že by politici byli z podstaty zlovolní podvodníci, ale možná jednoduše proto, že v logice politického jednání jako takového je jistá míra utajení nutná - a to, soudě z četby klasiků, už od idealizované, demokratické antiky. A pokud by tomu tak nebylo, byla by politika jiná disciplína.
Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se
