Začíná gradovat spor šéfů z Ředitelství silnic a dálnic s bývalou ředitelkou kontroly kvality staveb Miloslavou Pošvářovou, které se minulý týden vedení státní organizace na hodinu zbavilo.

Generální ředitel ŘSD Pavel Kočica nechal ve středu nařídit audit výdajů sekce, kterou Pošvářová vedla. Má podezření, že plýtvala, a tvrdí, že mu navíc odmítá vydat důležité dokumenty.

Vyhozená manažerka však v rozhovoru pro IHNED.cz vzkázala, že Kočica chce záměrně veřejně poškozovat její pověst. Pošvářová navíc sama přešla do ofenzivy. Již navštívila protikorupční policii a detektivům nadiktovala trestní oznámení namířené proti konkrétním osobám. O koho přesně jde, zatím Pošvářová odmítá prozradit.

„To nyní nemohu. Ale jde o přesně vyjmenované zakázky a činnosti, které se na ŘSD řešily. A věřte, že mám pro svá tvrzení v ruce jasné důkazy,“ tvrdí Pošvářová, která podle všeho ještě zdaleka neřekla poslední slovo ani na ŘSD.

Podporu jí totiž vyjádřili politici z nastupující vládní koalice včetně premiéra Bohuslava Sobotky či pravděpodobného příštího ministra dopravy Antonína Prachaře z Babišova hnutí ANO. Ten dokonce připustil, že by zvážil její návrat.

„Pokud noví politici projeví zájem o moje služby, jsem připravena dál hájit zájmy státu,“ říká stavební inženýrka s třicetiletou praxí, která se do povědomí veřejnosti zapsala především jako kritička zpackané stavby dálnice D47 u Ostravy.

Miloslava Pošvářová (50)

Soudkyní znalkyně Miloslava Pošvářová má třicetiletou praxi v oboru dopravních staveb a patří k největším českým expertům na konstrukce těchto staveb. Pochází z Brna, kde v roce 1987 ukončila studium na VUT, fakultě stavební v Brně, obor Konstrukce a dopravní stavby. Pracovala u Českých drah jako svářečský technolog či technolog pro práce ve výluce a osmnáct let u stavební firmy Matt Mac Donald. Odtud musel odejít poté, co upozornila na rezavějící mosty na D47. V roce 2012 získala práci na Ředitelství silnic a dálnic jako ředitelka sekce kontroly kvality. byla šéfkou komise pro nepovedené úseky D47, kde se snažila uzpozorňovat na konstrukční vady a koordinovala za stát zpracování podkladů a důkazů pro soudní spory se stavebními firmami. 15. ledna 2014 ji šéf ŘSD Pavel Kočica na hodinu propustil s nepříliš jasným vysvětlením: Pošvářová prý nekomunikovala a neplnila své úkoly.

Generální ředitel ŘSD Pavel Kočica zadal audit, aby prověřil výdaje oddělení, které jste řídila. Prý zda jste zbytečně nevyhazovala peníze za expertní posudky a právní služby, v úhrnu zhruba za 300 milionů korun. Co jste za tolik peněz nakupovala?

Je to jen snaha poškodit moji pověst. Já mám svědomí čisté, postupovala jsem přesně podle zákona. Všechny služby, které jsem objednala, jsou v pořádku. Šlo o mimořádné prohlídky mostů, vrty a zkoušky vrtů, znalecké posudky. Navíc ty právní služby, to je kapitola sama pro sebe. Objednával je totiž generální ředitel a pak mě nutil podepsat faktury za zhruba 120 milionů korun. Odmítla jsem to. A jestli mě do toho chce namáčet takhle zpětně, tak se pohybuje na tenkém ledě. Zadat zakázku jsem mohla jen do 250 tisíc korun. A to byly jen koordinace činností a podobné věci, které se do limitu vešly.

Z minulosti ale známe mnoho soutěží, které nakonec soutěží ve skutečnosti vůbec nebyly.

Vyhrávaly nejlevnější nabídky. Já jsem si nedovolila s někým dopředu domluvit. Nemají šanci na mě v tomto ohledu cokoliv mít, nic prostě neexistuje.

Pavel Kočica tvrdí, že nechcete dát z ruky důležité dokumenty, například chemické rozbory několika vrtů. Co s nimi je?

Jsou na ŘSD.

Podle tvrzení ŘSD to ale zní tak, jako kdybyste materiály měla u sebe.

Ani nápad, já jsem všechno nechala na ŘSD. Nic jsem si nikam neodnesla.

Proč tedy ty dokumenty nemohou nalézt?

To nevím. Vždyť mi kvůli tomu ani nikdo nezavolal. Proč se mě nezeptali, než mě vyhodili? Já bych jim to bez potíží řekla. Tohle je přesně ten způsob, jak ze mě udělat tu špatnou. Veřejně říct, že jim něco nechci vydat nebo že jsem utrácela zbytečně moc peněz.

A utrácela?

Víte, třeba ty právní služby nejsou úplně levné a já bych si dokázala také představit mnohem nižší ceny. Jenže jede se podle smluv, u jejichž uzavírání jsem nebyla.

Na druhou stranu musím uznat, že za tu vysokou cenu nám advokáti odváděli velmi kvalitní práci. Otázka je, co teď bude se všemi těmi chystanými rozhodčími spory, které ŘSD vede se stavebními firmami ohledně reklamací a špatné kvality dálnice D47 a některých mostů. Podle mých informací se totiž po mém odchodu nikdo nevěnuje přípravě podkladů pro právníky.

Například vím, že zastavili mým dnes již bývalým podřízeným výběrové řízení na dodatečné vrty v nejhorších místech, kde docházelo k největším deformacím. Vedení ŘSD odmítlo podepsat smlouvu s dodavatelem. Už se také měly objednat další znalecké posudky jako důkazy pro rozhodčí řízení. Jenže soutěže se zastavily, a tím se blokuje pozice státu. I proto jsem tento týden podala trestní oznámení na protikorupční policii.

Na koho jste oznámení podala?

Na konkrétní osoby.

Které?

To nyní nemohu říci. Ale jde o přesně vyjmenované zakázky a činnosti, které se na ŘSD řešily. A věřte, že mám pro svá tvrzení v ruce jasné důkazy.

Co si od trestního oznámení slibujete?

Že se vše řádně prošetří. Víc k tomu opravdu říci nemohu.

Jak si vysvětlujete počínání managementu ŘSD?

Nevím, ale jisté je, že se všechno záměrně brzdí. K rozhodčímu soudu pak stát nestihne dodat všechny potřebné důkazy a hrozí, že spor prohraje a přijde o stovky milionů korun. U rozhodčího soudu je totiž pevně stanovený termín a lze ho posunout jen výjimečně.

K odložení termínu u rozhodčího sporu musíte mít pádné důvody, ale to, že je zrovna teď vedení ŘSD neochotné dodávat důkazy? To opravdu není důvod. Termíny jsou napěchované a pokud se nebudou držet a nebude se na tom pracovat, nesplní se harmonogram. Jako předsedkyně komise pro D47 jsem byla zodpovědná za to, aby se podklady stihly dodat včas.

Můžete říci konkrétní příklad, co teď hoří?

K jednomu mostu se mají v řádu dnů doplnit některé důkazy. Na tom nikdo nepracuje. Já jsem ty termíny hlídala. Jenže nový předseda komise Měšťan o ničem neví. My jsme si to vůbec nepředali. Asi ho to nezajímá.

Na druhou stranu byla vaše funkce obsazena zkušenou šéfkou laboratoří Marií Birnbaumovou. Ani ona neví, jak přesně pokračovat?

Ona je vynikající odbornice, ale už těsně před důchodem. A je především loajální. Ona za několik měsíců odejde a zavře se voda. Ideální plán.

Stejně to ale od vás zní hodně katastroficky. Proč má podle vás současné vedení ŘSD zájem na tom, aby stát nakonec takhle okatě prohrál důležité arbitráže o stovky milionů korun?

To se ptejte jich, já tomu také nerozumím.

Kdy se koná nejbližší rozhodčí soud?

Začátkem příštího týdne se mají dodat podklady k valorizacím, kde jsme napadli neoprávněné navýšení cen některých prací.

Takže ŘSD nedodá důkazy?

To já nevím. Ale nikdo na tom nepracuje, a právníci tak nemají podklady a jsou paralyzovaní. Navíc jim ŘSD podle mých informací dosud neproplatilo ty faktury, které jsem odmítla podepsat. A advokáti tedy logicky nejsou nyní úplně vstřícní.

Co teď děláte s volným časem?

Poskytuju rozhovory.

To vás baví?

A víte, že ano. Já jsem totiž po odchodu ředitele Čermáka dostala od jeho nástupce zákaz hovořit s médii. To bylo absurdní nařízení, když ředitel nesmí nic veřejně říct.

Nemůže být pro vás tahle role jakési mučednice kontraproduktivní?

Ale já se necítím jako mučednice.

Navenek to tak může působit.

Přece není nic špatného na tom, že říkám nahlas, jak mi vadí, že se státu a ŘSD škodí. A škodí se mu strukturálně i mediálně. A přitom úplně zbytečně. Byla jsem hrdá na to, že jsem tam pracovala, a mrzí mě, že to takhle dopadlo. Já jsem se veřejně distancovala od skupiny lidí, která je nyní ve vedení ŘSD, a to je pro mě důležité. Ta organizace se má vést jinak. A bylo mi jasné, že za tohoto stavu tam zůstat nemůžu. Tudíž nejsem žádný mučedník a nechci, aby to tak vypadalo.

Jak vám mám věřit, že vám na státu tak moc záleží?

Mně záleží na tom, aby stát neutrpěl škodu. To je pro mě vysoká hodnota. A z minulosti mám vyzkoušené, že když se věci říkají nahlas a netutlají se, je to ku prospěchu věci.

Ovšem za tuhle upřímnost vás už podruhé vyhodili z práce. Jak teď budete bojovat za blaho státu? Co máte v plánu?

Mám několik nabídek ze zahraničí. Ale počkám, zda přijdou nějaké nabídky od nových politických lídrů, kteří budou reprezentovat stát.

Mám to chápat tak, že byste dala přednost tuzemsku a chtěla se vrátit na ŘSD, pokud by přišla nabídka od nového ministra dopravy, potažmo případného nového generálního ředitele ŘSD?

Ano.

Na kterou pozici?

Na tu, ze které mě vyhodili.

Slyšel jsem i spekulace, že to už je pro vás málo a pomýšlíte ještě výš, na post generálního ředitele.

To jsou pomluvy, nikam se necpu. Pokud bude ve vedení ŘSD člověk, s kterým se shodnu, vytvoříme tým, který potáhne za jeden provaz, jako to bylo za ředitele Davida Čermáka, pak přece nemusím stát v čele ŘSD. Mimochodem, ředitel Čermák nade mnou držel ochrannou ruku, i když spolupráci se mnou neměl jednoduchou, to uznávám.

Hádali jste se?

Řeknu to takhle: Čermák rozuměl mé práci a podporoval mě. Jenže když ho vloni na podzim vyhodili, říkal mi jednu pravdivou větu: teď jste na řadě vy, počítejte s tím, že vás zlikvidujou. Takže já jsem od září počítala s tím, že půjdu taky. Následovaly tři a půl měsíce psychického nátlaku. Ačkoliv mě stále ujišťovali, že mě chtějí, zároveň mi říkali, jak existují tlaky na můj odchod. Ale že to nedopustí.

Kdo konkrétně to říkal? Ředitel Kočica?

Ne, šéf jeho kanceláře Jiří Bezrouk, který ani nebyl můj nadřízený. Ředitel Kočica se mi vyhýbal, nechtěl se mnou komunikovat. A to ani přes mé urgence a žádosti o schůzku. Nikdy mě nepřijal na žádné sezení. Všechno za něj vyřizoval Bezrouk.

Teď se ale na ministerstvo dopravy chystají noví lidé. Co kdyby tedy přišla nabídka na šéfa ŘSD?

Tak bych to musela zvážit. Je to také otázka týmu lidí. A to není jednoduché, zvlášť při vědomí toho, co se nyní na ŘSD děje.

Zatím tedy žádná nabídka na návrat na ŘSD nepadla?

Nepadla, s nikým jsem svůj případný návrat neprojednávala.

Podporu vám ale v médiích vyjádřil i premiér Sobotka a také kandidát na ministra dopravy Antonín Prachař z Babišova hnutí ANO. Ani s nimi jste nemluvila?

S panem Prachařem ano, ale to bylo ještě mnohem dříve, než mě vyhodili. Bylo to ještě před Vánoci.

O čem jste spolu hovořili?

Ptal se mě nikoliv jako zaměstnance ŘSD, ale jako profesionála s třicetiletou praxí na oblasti, kde jsou v resortu největší problémy. Vyloženě si mapoval situaci.

Od té doby jste spolu nemluvili?

Ne.

A teď tedy čistě teoreticky: pokud se stane ministrem a vyzve vás k návratu. Přijmete?

Ano. Je tam spousta rozdělané práce a je třeba ji dokončit, jinak stát přijde o velké peníze. Třeba v případě D47 je každý den prodlení kritický.

Ale tím si tak trochu o ten post vlastně zpátky říkáte.

Kdepak, já to jen nabízím jako možnost. Nikam se necpu a nečekám, až mě někdo zachrání. Opakuji, že mi jde o tu nedodělanou práci, nad kterou jsem strávila rok a půl života a která může státu pomoci.

Související