Česká biskupská konference vybrala společnost, která se jí bude starat o stovky milionů. Správcem jejího investičního fondu se stane ČSOB Asset Management. Fond, do nějž budou vkládat peníze jednotlivé diecéze, převážně z finančních náhrad v rámci církevních restitucí, by se měl otevřít ještě letos.

Kromě ČSOB se na zhodnocování majetku největší tuzemské církve budou podílet i jiné finanční instituce, správcem jednoho z podfondů by mohla být Česká spořitelna. “V té první fázi se budeme pohybovat pod půlmiliardou korun. Pokud bude fond splňovat očekávání, je ale otázkou velmi krátké doby, kdy částka překročí miliardu,” vysvětluje parametry fondu generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub v rozhovoru pro IHNED.cz.

Jak jste vybírali, komu svěříte správu investičního fondu katolické církve?

Ve dvojkolovém výběru se Česká biskupská konference nakonec rozhodla ze 12 uchazečů pro společné investování pod administrací Československé obchodní banky, resp. divize ČSOB Asset Management. Bude spravovat společný fond typu SICAV, tedy fond s proměnným kapitálem společného investování. Je to začátek nové kapitoly toho, jak katolická církev chce zhodnocovat prostředky, aby mohla vytvořit základ pro službu ve společnosti i potom, co bude zakončeno vyplácení náhrady. Aby ty peníze neprojedla, ale aby je zhodnotila.

Kdy to začne fungovat?

Fond SICAV je úplná novinka. Má dvě varianty – samosprávný a nesamosprávný. Naší ambicí je být samosprávným fondem, tedy fondem, kdy největší část odpovědnosti bude držet katolická církev. Pro nás je důležité, aby to investování mělo charakter etického investování. Diskuse, která probíhala nejen s budoucím administrátorem, ale i s regulátorem, což je Česká národní banka, ukazuje, že to je dlouhodobý proces, od podepsání smlouvy to je minimálně půl roku, než fond začne fungovat. Teď začínají všechny konkrétní kroky, které dají možnost představit ČNB seriózní projekt, který jí jakožto regulátorem bude schválen.

Jaká budou pravidla investování?

Je několik rovin. První je etická, která se netýká míry investičního rizika, ale obecně podnikatelských aktivit, které katolická církev není ochotná podpořit. Sem patří otázka zbrojního průmyslu, částí farmaceutického průmyslu, které směřují proti principům katolické církve, ale jsou to i otázky jako využívání dětské práce.

Druhá rovina je otázka rizikovosti. Je důležité se snažit portfolio rozložit, o což se budeme snažit. Samotné poměry, kam a kolik investovat, jsou zatím otázkou diskuse. Je jasné, že státní dluhopisy můžou být jednou z cest konzervativního investování, stejně tak korporátní dluhopisy. Každopádně jeden z důvodů, proč jsme zvolili fond typu SICAV, je ten, že v něm mohou vznikat jednotlivé podfondy.

A ty bude spravovat někdo jiný než ČSOB?

To hrálo velkou roli. Jsme už velmi daleko ve spolupráci s Českou spořitelnou a chceme, aby v této oblasti se objevila spolupráce i s dalšími bankami, které jsou na našem trhu důležité.

Takže role ČSOB bude přesně jaká?

ČSOB bude administrátorem. A pak bude ten, kdo bude v jednotlivých podfondech na investování spolupracovat. A tady je namístě spolupráce s Českou spořitelnou a dalšími. Jednou z nich zřejmě bude i ČSOB. Přemýšlíme minimálně o dvou podfondech. Správci podfondů realizují přímo finanční operace, administrátor organizuje celkový charakter fondu a má například odpovědnost vůči regulátorovi.

Kolik peněz do fondu vložíte?

Řekli jsme, že takováto iniciativa má smysl, pokud se její majetek od samého počátku bude pohybovat v řádech stovek milionů. A s tím počítáme. Jak to přesně bude v prvním roce a jak se to navýší v dalších letech, teď ale ještě nelze přesně říct.

Alespoň odhadem...

V té první fázi se budeme pohybovat pod půlmiliardou korun. Pokud bude fond splňovat očekávání, je ale otázkou velmi krátké doby, kdy částka překročí miliardu.

Radili jste se v zahraničí, u jiných církví, jak investování rozjet?

Taková komunikace probíhala. Ostatně v tom užším výběru byly i zahraniční banky, které se specializují na církevní subjekty. V Německu nyní působí tři banky, které jsou významně navázané na církevní subjekty, je to LIGA Bank, Pax-Bank a banka DKM. S nimi konzultace probíhaly. Ale právě s ohledem na českou identitu jsme vybrali za správce českou banku.

Nadále platí, že jednotlivé diecéze budou moci do fondu vstoupit, ale nebude to povinnost?

Ano, diecéze budou moci investovat i samostatně a budou moci porovnat výhody a nevýhody daných forem.

Tím samostatně máte na mysli co?

Diecéze se třeba rozhodne, že sama nakoupí státní dluhopisy nebo že vstoupí do nějakého otevřeného podílového fondu určité investiční společnosti. Otevřenost našeho chystaného fondu je nyní primárně zaměřena na osm diecézí, ale je to věc, u níž se počet účastníků může navýšit i o některé řeholní řády či případně jiný církevní subjekt.

Že by se k tomu připojily i jiné církve?

V této chvíli diskuse probíhá jen na úrovni římskokatolické církve a na úrovni diecézí, ale jako zakladatelé si dokážeme představit, že se to rozšíří i o další subjekty. Že by do toho ale vstupovaly i jiné církve, o tom jsme se zatím nebavili.

Mají diecéze zájem, už se hlásí?

Zatím je zájem ze všech diecézí. Velkou výhodou fondu typu SICAV je, že pokud se určitá diecéze rozhodne, že bude více investovat do určitého podfondu, bude si v něm pak i držet silnější pravomoc. To je strategická věc pro nás.

Jakou čekáte výnosnost?

Mluvit dnes o výnosnosti finančních investic je jako věštit z křišťálové koule. Kdybychom nedoufali, že výnosnost bude vyšší než státní dluhopisy, tak bychom do toho nešli. Spodní hranicí je tedy výnosnost státních dluhopisů a dále se to bude odvíjet od toho, jak dlouhodobé investice to budou a do čeho. Něco jiného je investice s výhledem desetiletí a něco jiného na dva tři roky.

ČSSD a ANO ve středu řekly, že finanční náhrada pro katolickou církev by se měla snížit ze 47 miliard o 13 miliard. Co vy na to?

ČSSD s ANO požádaly o možnost diskutovat některé věci v majetkovém narovnání. Pro nás je zásadní si v první řadě vyjasnit roli církve ve společnosti. Pan premiér v dopise, který nám adresoval a v němž navrhoval jednání, napsal, že křesťanství představuje důležité hodnoty pro tuto společnost a že doufá, že církve budou ty, které je budou reprezentovat. Takže my bychom chtěli hovořit konkrétně o tom, co to je a co to znamená i z finančního hlediska, protože aktivita církve vyžaduje nějaké materiální zázemí.

Teď ta jednání spíše směřují k proklamacím o snížení částky bez toho základního, co pro nás je důležité a o čem jsme hovořili, tedy proč sociální demokracie má představu o snížení. Deklarace typu, že to je nespravedlivé vůči jiným restituentům, je deklarace, která se nezakládá na faktech. Věříme, že dostaneme na stůl fakta a na jejich základě budeme moci udělat určitou analýzu.Čtěte více v Hospodářských novinách