Firmy se skrytými vlastníky napříště nemají dostávat veřejné zakázky ani státní dotace. Tým nové ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) znovu otvírá problém anonymních akcií: chystá zákon, podle kterého by firmy čerpající veřejné peníze musely odhalit koncového vlastníka.

Jinak by neměly šanci dostat nejen zakázku, ale třeba ani pronajmout státu budovu nebo městu prodat pozemek.

"Byla by to podmínka, bez které by takovéto obchody, ale třeba i čerpání evropských dotací byly zakázané," potvrdila náměstkyně ministerstva spravedlnosti Hana Marvanová.

Firmy s utajenými majiteli jsou dnes už symbolem neprůhledných zakázek. Například sotva založená společnost Kardio Port vyhrála jako jediný zájemce tendr za 1,8 miliardy na dodávky zdravotnického materiálu v pražském IKEM. A ani po čtyřech letech není možné zjistit, komu teče zisk ze zakázky.

Akcie na majitele, které vlastní ten, kdo je právě drží v ruce, měla i firma Haguess - dodavatel miliardové karty Opencard.

Poslanci změnili zákon, takže firmy musely nejpozději do konce loňského roku převést své akcie na konkrétní majitele. A uložit je do oficiálního depozitáře, odkud mohou jména vlastníků vyžádat například úřady nebo třeba policie.

Jenže stačí vlastnictví převést třeba na kyperskou firmu - a takhle řetězit další a další majitele, kteří nakonec zastřou toho skutečného.

"Takže si dál nemůžeme být jistí, u koho ty veřejné peníze vlastně skončí," řekla Marvanová.

Je to diskriminace?

Návrh ministryně spravedlnosti má ve sněmovně šanci projít, zprůhlednění firem podporuje i koaliční ČSSD. Ovšem už loni někteří právníci varovali, že nepustit do soutěží firmy bez zveřejněného vlastníka může být diskriminace, kterou Evropská unie zakazuje.

"Konzultovali jsme tuhle věc i s Evropskou komisí a skutečně tahle obava při tom zaznívala," vysvětluje právní expert TOP 09 Stanislav Polčák. "Znáte to: co právník, to názor. Podle nás je tohle směr, kterým se dá jít," namítá poslanec ČSSD Jan Chvojka.