Vláda v pondělí schválila přistoupení Česka k fiskálnímu paktu Evropské unie. Informoval o tom premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Zemi to zavazuje zavést do národní legislativy pravidla hlídající rozpočtovou kázeň. Česko by se hlavními opatřeními paktu řídilo až po přijetí eura. Připojení ČR k paktu by podle ekonomů posílilo rozpočtovou zodpovědnost a zamezilo vládám nadměrně zadlužovat zemi. Smlouvu bude nutné schválit v parlamentu ústavní většinou.
"Dnešním rozhodnutím se vracíme do hlavního proudu evropské integrace. Vláda rozhodnutí schválila jednomyslně," uvedl premiér. Zároveň dodal, že rozhodnutí vlády má podporu odborů i zaměstnavatelů.
Vláda debatu o přistoupení země k paktu zahájila 19. února. Tehdy ovšem jednání přerušila kvůli nejasnostem, jak by měla být smlouva v souladu s ústavou schválena. Podle Sobotky nakonec bude muset být schválena v obou komorách parlamentu ústavní většinou. "Vládní koalice začne jednání s ostatními parlamentními stranami," dodal premiér.
Cílem vlády je připojit se ke smlouvě tak, aby rozpočtová omezení byla účinná pro Česko, až přijme euro. "Nebude to tedy mít v nejbližší době žádné hospodářské dopady. Vnímám to jako výraz změny evropského kurzu a snahy účastnit se všech diskusí o podobě evropské integrace," uvedl v únoru Sobotka. V pondělí pak doplnil, že pozice Česka je tak srovnatelná s pozicí Polska, Švédska nebo Litvy.
Zeman je pro větší integraci s EU
Prezident Miloš Zeman se již dříve vyjádřil, že pro něj nebude problém podepsat smlouvu a že souhlasí s větší integrací. Připojení Česka k paktu by podle ekonomů posílilo rozpočtovou zodpovědnost a zamezilo vládám nadměrně zadlužovat zemi.
"Přistoupení Česka k fiskálnímu paktu bych uvítal. Bude do budoucna pojistkou proti rozpočtově nezodpovědným vládám, které by chtěly nadměrně zadlužovat zemi," uvedl již dříve analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Z hlediska veřejných financí ovšem pakt v nejbližších dvou letech neznamená žádnou změnu, dodal. Připojení České republiky k fiskálnímu paktu představuje posílení rozpočtové disciplíny vlády i podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka.
Fiskální pakt požaduje, aby státy, které se k němu rozhodnou připojit, do jednoho roku od vstupu v platnost této smlouvy přijaly právní předpis, který zajistí, že strukturální schodek státního rozpočtu nepřesáhne 0,5 procenta HDP. Země, jejichž dluh převyšuje 60 procent HDP, pak musí snižovat jeho výši minimálně o pět procent ročně.
Letos by měl strukturální deficit ČR činit zhruba 2,5 procenta HDP. Strukturální deficit je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu.
Do čtyř let určitě euro nepřijmeme
Fiskální pakt v minulých letech vyvolával na české politické scéně spory. ODS požadovala, aby případnému přijetí paktu předcházelo prosazení finanční ústavy proti zadlužování veřejných financí a také ústavního zákona o referendu o přijetí eura.
Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka však tehdy tvrdil, že jediným účelem finanční ústavy je snaha odpoutat pozornost od veřejného dluhu bilion korun, který podle něho přibyl za vlád Mirka Topolánka (ODS), Jana Fischera a Petra Nečase (ODS).
Podle dřívějšího vyjádření ministra financí Andreje Babiše (ANO) není reálné, aby Česko do eurozóny vstoupilo v tomto volebním období.
