Necelých šest stovek obyvatel ze Skorkova a dalších dvou přilehlých malých vesnic na Mladoboleslavsku se těšilo na nový obecní vodovod. Jenže s investicí za 40 milionů korun z evropských dotací přitekly na venkov spíše problémy.

Lidé totiž mají za vodné a stočné platit na české poměry rekordní cenu 112 korun za kubík – tedy téměř o polovinu více, než je celorepublikový průměr.

Obyvatelé proto zvažují, zda vodu z nových trubek vůbec budou odebírat. Pokud by odmítli, celá akce by se do budoucna nejen ještě více prodražila. "Kvůli sníženým odběrům by navíc mohla trpět i kvalita vody," upozorňuje obyvatel Milan Smutný – jeden z těch, kteří se nechtějí připojit a vedení obce viní ze zmařené investice.

Starosta Miloš Honzák (ODS) už proto přemýšlí, že bude lidem vysoké ceny kompenzovat. „Zvažujeme například formu obecního příspěvku,“ říká Honzák.

Případ ze Skorkova přitom zdaleka není ojedinělý. Ve velkém se začíná ukazovat, že eurodotace vyplácené ze Státního fondu životního prostředí mohou neúměrně prodražovat ceny vodohospodářských služeb v menších obcích, kde je jinak vodovod potřebný kvůli poloprázdným studnám nebo špatné kvalitě vody.

Ceny šponuje nahoru pravidlo, které si Česko po vstupu do EU dojednalo s Bruselem. Podle nařízení totiž hned od začátku musí příjemce dotace do finální ceny započítat odběratelům i částku do jakéhosi fondu oprav – tedy rezervu na budoucí investice.

„Deset let si musíme spořit peníze, na které nemůžeme sáhnout,“ připomíná starosta Skorkova Honzák. Situaci pak zhoršuje, když vodu odebírají třeba jen stovky uživatelů a cena se rozpočítává jen mezi ně.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se