Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) dostala v roce 2011 a 2012 od ministerstva financí miliardovou dotaci ročně, ačkoliv měla dostatek vlastních finančních prostředků. EGAP požadoval dotace na pojištění vývozních úvěrových rizik na následující rok.
Vyplývá to ze zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), o němž v pondělí ČTK informovala mluvčí NKÚ Olga Málková. Podle vyjádření EGAP je ale výše státní podpory exportu politické rozhodnutí vlády.
"Ministerstvo financí všechna uvedená zjištění NKÚ prověří a následně se svým stanoviskem seznámí vládu," sdělil bez dalších podrobností ČTK mluvčí ministerstva financí Marek Zeman.
Podle NKÚ úředníci EGAP spočítali výši dotace potřebné pro doplnění pojistných fondů pro rok 2012 na 770 milionů korun a pro rok 2013 na 735 milionů korun. V žádosti o dotaci, kterou EGAP poslal na ministerstvo financí, ale svůj požadavek v obou letech zaokrouhlili na miliardu korun.
NKÚ však zjistil, že stav pojistných fondů a rezerv EGAP byl v době žádosti o dotaci v roce 2011 téměř o dvě miliardy vyšší a v roce 2012 o pět miliard vyšší, než byla jejich minimální výše potřebná k zajištění bezpečného provozu pojišťovny.
"EGAP měl tedy v té době dostatek vlastních prostředků a doplnění pojistných fondů ze státního rozpočtu nepotřeboval," uvedl NKÚ.
EGAP navíc v žádostech o dotace neuvedl a nedoložil všechny vyhláškou požadované údaje. Ministerstvo financí si doplnění chybějících údajů a dokladů nevyžádalo a požadované dotace ve prospěch EGAP uvolnilo. A to vždy v plné výši požadované EGAP.
Ministerstvo tak zahrnulo do výdajů státních rozpočtů pro roky 2012 a 2013 částky o víc než třetinu vyšší, než byl propočet, dodal NKÚ.
EGAP uvedl, že podoba a výše státní podpory exportu v kompetencích vlády a tedy jde o čistě politické rozhodnutí. Podle mluvčí pojišťovny Hany Hikelové NKÚ odvozuje své závěry na základě výpočtu tzv. bezpečnostního poměru, který nesmí klesnout pod osm procent.
Jde o obdobu kapitálové přiměřenosti u bank. Takovéto minimum ale podle ní není z ekonomického hlediska optimální. Nyní tento poměr dosahuje u EGAP 11,7 procenta.
"Nelze tedy konstatovat, že EGAP doplnění pojistných fondů ze státního rozpočtu v letech 2011 a 2012 nepotřebovala. Naopak, stát jako akcionář EGAP vytváří v rámci možností státního rozpočtu posilováním fondů EGAP předpoklady pro její další fungování a rozvoj," uvedla Hikelová.
EGAP podle ní tyto státní prostředky nespotřebovává, ale ukládá je do pojistných fondů. Většina prostředků je uložena ve státních dluhopisech.
Pojištění státní pojišťovny EGAP využívají firmy hlavně na úvěry od bank pro export do rizikových zemí, kde existuje zvýšená pravděpodobnost, že za zboží či služby nedostanou zaplaceno.
Loni EGAP uzavřel 157 pojistných smluv a pojistil export zboží, služeb a investic za 63,4 miliardy korun. O rok dříve to bylo přes 72 miliard korun. Celkově pojistil EGAP loni projekty do 39 zemí, nejvíce jich bylo do Ruska, Ázerbájdžánu a Turecka.
V polovině ledna zasahovala v EGAP a v České exportní bance (ČEB) protikorupční policie. Vyžádala si materiály k obchodním případům z let 2005 až 2011.
Počátkem letošního dubna kritizoval práci EGAP prezident Miloš Zeman. Podle něj tam pracují nekvalifikovaní lidé, kteří poskytují úvěry a pojištění na "téměř vše". Mluvčí EGAP Hana Hikelová v reakci uvedla, že nové vedení společnosti přistupuje k pojišťování obchodních případů velmi obezřetně.
