Šedesát osm kilometrů, šest pruhů, sto šedesát tisíc aut denně. Moderní verzi brueghelovské apokalypsy viděl v kruhové dálnici obepínající Řím režisér Federico Fellini.
Filmař Gianfranco Rossi v ní vidí v dokumentu Sacro GRA hranice poetického civilizačního očistce s intimitou domova. Snímek, jenž loni zvítězil na festivalu v Benátkách a minulý týden vstoupil do českých kin, vypovídá ale spíš než o době, v níž žijeme, o limitech urbanismu a o situaci filmových festivalů.
Sacro GRA, jehož titul odkazuje ke svatému grálu, je rozvolněnou kolekcí příběhů několika lidí existujících kolem římské dálnice. Záchranář vyjíždějící k havárkám. Rybář lovící úhoře na Tiberu, nad nímž se tyčí dálniční pilíře. Stárnoucí prostitutky parkující na odpočívadle v ošuntělém karavanu. Hrabě, který na svém zámku udržuje iluzi noblesní minulosti, zatímco jej pronajímá pro focení fotorománů.
Impozantní stárnoucí aristokrat s vousy Ezopa žijící s dcerou v panelákovém bytě a komentující s nadhledem svět (nejen) za oknem. Botanik bojující s broukem rozežírajícím palmy.
Dokumentarista Rossi jejich každodennost pozoruje neutrálně – bez komentáře – odtažitou metodou, jíž ale nechybí citlivost k detailům. Co ale Rossiho metoda postrádá, je vědomí celku.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
