Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů na společném pondělním jednání odsouhlasili navýšení minimální mzdy o 500 korun. Od ledna příštího roku bude její úroveň na devíti tisících korunách.

Nejmenší mzdu v Česku podle ministerstva práce a sociálních věcí pobírá přibližně 100 tisíc lidí, tedy zhruba dvě procenta zaměstnanců.

Zvýšení nejnižšího příjmu ještě musí schválit kabinet.

"Minimální mzda by měla motivovat k práci, aby se nevyplatilo být závislý na sociálních dávkách. V průběhu sedmi let se předtím nezvyšovala. V současné době patříme k nejhorším zemím EU. Nižší minimální mzdu má jen Bulharsko, Rumunsko a Litva," řekla po jednání tripartity ministryně práce Michaela Marksová Tominová (ČSSD).

Naposledy se minimální mzda zvedala loni v srpnu, kdy se navýšila o 500 korun na současných 8500 korun. Předtím se zvýšila naposledy v roce 2007.

Strany se v koaliční dohodě zavázaly k jejímu postupnému navyšování tak, aby se přiblížila ke 40 procentům průměrné mzdy ve státě. Ta v loni byla 25 128 korun. Dvěma pětinám tak odpovídá přibližně 10 tisíc korun. Podle podkladů ministerstva práce pro jednání tripartity by se "k dosažení cíle" měla minimální mzda ročně zvedat zhruba o 600 až 700 korun.

Vývoj minimální mzdy:

Rok Minimální mzda v Kč 

1991 únor 2000 

1992 leden 2200 

1996 leden 2500 

1998 leden 2650 

1999 leden 3250 

1999 červenec 3600  

2000 leden 4000 

2000 červenec 4500 

2001 leden 5000 

2002 leden 5700 

2003 leden 6200 

2004 leden 6700 

2005 leden 7185 

2006 leden 7570 

2006 červenec 7955 

2007 leden 8000 

2013 srpen 8500 

*2015 leden 9000 

 

* návrh

Zdroj: ministerstvo práce a sociálních věcí

Zaměstnavatelé sice v pondělí s růstem o 500 korun souhlasili, podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka budou mít ale firmy v některých odvětvích s přidáním problém. Týká se to třeba sociálních služeb, kožedělného průmyslu či obchodu.

Za tři roky navýšení o tři tisíce

Podle odborů by se ale minimální mzda měla zvedat výrazněji. "Mohla by jít daleko dynamičtěji nahoru, kdyby ministerstva práce a financí udělala určitá opatření a zamezilo se vyplácení černých mezd," míní předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Marksová Tominová minulý týden uvedla, že by minimální mzda měla podle jejích představ vzrůst do konce volebního období na 12 tisíc korun. Stejnou částku v pondělí zmínil i Středula. Zaměstnavatelé mají jiný názor a jsou opatrní, podle Hanáka bude nutné zohlednit vývoj ekonomiky a kondici firem. "Prostředky musíme vytvořit my, oni je jenom spotřebují," řekl za zaměstnavatele šéf Svazu průmyslu a dopravy.

Při přidání o 500 korun zůstane poměr minimální mzdy k průměrné asi na 34 procentech, uvedlo ministerstvo. Podnikatele to bude příští rok stát asi 690 milionů korun navíc, stát a veřejný sektor to vyjde na 50 milionů navíc. Do systému sociálního pojištění by mohlo na odvodech od zaměstnavatelů a pracovníků ale přitéct dalších asi 190 milionů, do zdravotního pojištění asi 80 milionů.

Ministerstvo práce nutnost zvýšení minimálního příjmu zdůvodňuje tím, že výdělek by měl stačit na živobytí, aby k němu zaměstnaní lidé nemuseli pobírat ještě dávky. Čistá minimální mzda sice podle něj pokryje výživu a výdaje na základní potřeby, ale ne všechny náklady na bydlení. Podle podkladů pro tripartitu tak lidé často žádají právě o příspěvek a doplatek na bydlení.

Tripartita v pondělí znovu jednala i o situaci ve zdravotnictví či o chystaném státním rozpočtu. Znovu zasedne 30. června. Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů by se pak mohli sejít i o prázdninách.

Související