Česká armáda nemá dostatek peněz na nutné dovybavení a už nyní neplní všechny závazky vůči spojencům, řekl při zahájení Dne pozemního vojska Bahna 2014 premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Vláda proto podle něj zastaví pokles výdajů na obranu. Na příští rok by měla v rozpočtu dostat 43,5 miliardy korun, což odpovídá plánovaným potřebám ministerstva obrany, řekl Sobotka na dotaz ČTK. Náčelník generálního štábu armády Petr Pavel řekl, že jen na udržení základních schopností a povinností by bylo třeba alespoň 50 miliard korun ročně.

"Je to mírné nominální navýšení, na druhou stranu není to částka, která by umožnila rozvoj armády," řekl Pavel. Slibovaných 43,5 miliardy korun je podle něj zastavením propadu. Původně pro rok 2015 počítal návrh státního rozpočtu se snížením výdajů na armádu o půl miliardy korun, z 41,8 miliardy na 41,3 miliardy Kč. Pavel věří, že v dalších letech bude navyšování rozpočtu pro armádu pokračovat tak, aby byla schopna plnit svoje závazky a úkoly, které od vlády má. "V současné době nejsme ty závazky a úkoly schopni plnit na sto procent, dokonce ani ne na sedmdesát, dokonce ani ne na šedesát," řekl Pavel na dotaz ČTK.

Armádě podle něj chybějí finance v každém segmentu. Personálně je na 75 procentech toho, co by měla a potřebovala mít, chybějí peníze na zásoby munice, výstroj, náhradní díly, údržbu nemovitostí a zejména na obměňování techniky, aby čeští vojáci mohli držet krok s aliančními spojenci. "Abychom se nestali armádou, která se bude více podobat muzeu než použitelné armádě současnosti," uvedl Pavel.

Prostou udržitelnost, tedy stav, ve kterém se nic nezlepšuje a nemodernizuje, jen se udržuje schopnost plnit všechny úkoly, spočítali vojáci na 50 miliard ročně. Účast na cvičeních a operacích spojenců a nutná modernizace by byla dražší.

Sobotka uvedl, že v minulých letech se výdaje na obranu snížily o 23 procent, je proto podle něj nutné výdaje postupně podle možností rozpočtu navyšovat. "Je zřejmé, že neplníme všechny závazky, které máme vůči našim spojencům," připustil. ČR podle něj nemá například momentálně peníze na dovybavení municí tak, aby to odpovídalo normám NATO při případném nasazení jednotek české armády.

Armáda se zbaví ruských vrtulníků

Nutnost zvýšení financování armády zdůraznil i ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Zmínil například plánovanou obměnu bojových vrtulníků Mi-24. "Máme na to docela rozumný čas. My musíme určit specifikaci, nejlépe tento rok, příští rok soutěž, následující rok už by mohlo dojít k přezbrojení," řekl Stropnický. Cílem je zbavit se starých ruských vrtulníků. Armáda i ministr se přiklánějí k nákupu víceúčelových strojů, které by pokryly co nejvíc armádních potřeb. Zatím se podle ministra mluví o 12 nových vrtulnících. "Finanční částka v tom střednědobém plánu, s ní počítáno je. Myslím, že na příští rok je to 400 milionů, ale samozřejmě že se jedná o miliardy v tomto případě," doplnil.

Podle náčelníka generálního štábu Pavla jsou projevy premiéra a ministra znakem toho, že "obranu této země po letech začínáme brát znovu vážně, že nechceme být přívěskem našim aliančním partnerům, ale že chceme být rovnocenným přispěvatelem".

Česko vydává na obranu jen o něco více než jedno procento HDP ročně. Při vstupu do NATO se přitom zavázalo k tomu, že bude ozbrojené síly financovat alespoň dvěma procenty hrubého domácího produktu každý rok. Kvůli nízkým výdajům na armádu Prahu opakovaně kritizuje vedení NATO včetně generálního tajemníka Anderse Fogha Rasmussena.

Související