Do sněmovny by se v současné době dostalo podle volebního modelu agentury STEM šest z nynějších sedmi stran, parlamentní hnutí Úsvit přímé demokracie by mezi nimi nebylo.

Volby by vyhrálo ANO s 27,1 procenta hlasů, jeho náskok před druhou ČSSD se ale zmenšil na osm procentních bodů. Na třetím místě by skončili komunisté následovaní TOP 09, ODS a lidovci.

Při přepočtu na mandáty by ANO disponovalo v dolní parlamentní komoře 73 místy a ČSSD 47. KSČM by za 13,4 procenta hlasů měla 33 z celkových 200 poslaneckých křesel, TOP 09 by dostala 9,6 procenta volebních hlasů a měla by tak 21 poslanců.

Pro lidovce by hlasovalo 6,3 procenta lidí, za což by měli při přepočtu, ve kterém se berou v potaz výsledky za jednotlivé kraje, 14 poslanců. ODS by jich měla 12 za 6,6 procenta hlasů.

Hnutí Úsvit, které z loňských voleb vyšlo se ziskem 6,9 procenta hlasů, by pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do sněmovny nyní nepřekročilo. Ještě podle květnového modelu by potřebný počet hlasů získalo, od té doby si ale pohoršilo o 1,3 procentního bodu na 4,8 procenta.

Naopak ČSSD si přibližně o procentní bod polepšila a podle STEM se tak zdá, že strana zastavila odliv svých příznivců. Podobně je na tom i ODS, která od května také mírně roste.

ANO staví do pozice vítěze sněmovních voleb delší dobu i jiné agentury, na druhém místě by podle nich byla s větším či menším odstupem vždy ČSSD.

Také podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který zveřejnilo taktéž ve čtvrtek, by ANO volby vyhrálo s 29 procenty. Poprvé od června přitom jeho podpora mezi voliči nestoupala, ale naopak klesla. Druzí by byli sociální demokraté s 24 procenty, třetí pak komunisté s 15,5 procenty. Hnutí Úsvit by podle CVVM získal 2,5 procenta, a do sněmovny by se tak nedostal. 

Pětiprocentní hranici by Okamurovo hnutí nepřekonalo ani podle ppm factum. Podle jeho nedávného modelu by ho ve sněmovně zřejmě nahradila Strana zelených. 

Voliči jsou rozladění

STEM rovněž upozornil na to, že mezi občany stále panuje atmosféra rozladění a pasivního očekávání a ochota zúčastnit se voleb je tak nadále relativně nízká. Pokud by se volby konaly příští týden, přišlo by k nim zhruba 54 procent voličů, 26 procent jasně říká, že se jich nezúčastní.

STEM provedl průzkum v době od 31. května do 10. června mezi tisícovkou lidí starších 18 let. V úvahu je třeba ale brát statistickou chybu, která je plus minus dva procentní body u menších stran a plus minus tři body u velkých stran. U mandátů je odchylka plus minus dvě křesla.

Související