Rozdělit maturity podle škol na tři stupně a dostat více studentů na řemeslné obory. To je podle ministra školství Marcela Chládka plán, jak zlepšit vzdělávání v Česku. Tomáš Feřtek, odborný konzultant nezávislé organizace EDUin, která se věnuje vzdělávání, však něco podobného považuje za holý nesmysl.

Špatné výsledky maturit řešil ministr v pátek s děkany pedagogických fakult. Pokud by neúspěšní maturanti nesložili zkoušku ani napodruhé, tratil by stát na jejich vzdělání. Ministr Chládek částku odhadl na 2,6 miliardy korun. Navíc by si hůř sháněli práci. 

Ministr proto hodlá změnit regionální školství a také více podporovat obory, kde je větší uplatnitelnost na trhu práce. Nově by také měly být povinné přijímací zkoušky na všechny obory zakončené maturitou. 

"Stát jasně určí hranici, kterou musí splňovat žák, který půjde na střední školu s maturitou," uvedl Chládek. 

Ve spolupráci s vysokými školami ministerstvo zkouší také projekt zaměřený na matematiku, který by měl nastavit určitou úroveň znalostí žáků v tomto předmětu. Právě v matematice propadlo 24,1 procent studentů. Spolu s němčinou dopadla nejhůře. Celkem letos stání maturitu nezvládlo 18,7 procent studentů, což je nejhorší výsledek od jejího zavedení v roce 2011.

Podle Chládka musí současná podoba zkoušky z dospělosti skončit. Studentů v maturitních oborech je podle něj příliš a rád by přilákal žáky i na učiliště. Maturitní zkoušky by navíc rozdělil pro gymnázia a odborné školy. Učni by pak místo maturity skládali takzvanou mistrovskou zkoušku. K té by mohli jít ale až po třech letech praxe. Ministr ji chce zavést do tří let.

Způsob získávání studentů pro učiliště i rozdělení zkoušky kritizuje Tomáš Feřtek. "Rozdělení maturity na tři různé je nejhorší cesta, jak definitivně popravit tuto nepovedenou záležitost. Poslední pozitivní věcí je, že je tam nějaká míra jednotnosti," vysvětlil.

Nadšený není ani z plánu ministra získat více učňů. "Nejdříve se postarejme o to, aby nebyli nezaměstnaní ti, kteří už na učňácích jsou," uvedl Feřtek. "Řemeslo je krásná věc, když ho máte. Když jste nezaměstnaný, tak to tak krásné není," řekl s tím, že třetina těch, kteří se vyučí, skončí dlouhodobě nezaměstnaní.

Více pozornosti by se podle něj mělo věnovat tomu, co se na učilištích učí a zvyšovat míru vzdělání. "Je to logické a je to tak všude ve vyspělých zemích. Čím dál větší část populace chce mít maturitní zkoušku, která jí umožňuje postupovat v dalším studiu. Nechtějí být intelektuály, ale chtějí mít třeba vyšší odbornou školu, i k té potřebují maturitu," upozornil Feřtek. "To je něco, co máme podporovat a ne zakazovat, protože bychom byli ve světě výjimkou."

Částečně by se podle něj měl upravit i živnostenský zákon. "Tvrzení, že maturitu nemusí mít každý, je hezké, ale když se vyučíte kadeřnicí a potenciálně někdy chcete mít vlastní kadeřnictví, tak v živnostenském zákoně stojí, že musíte mít maturitu," řekl. Ministr Chládek chce na tuto úroveň zařadit práce mistrovskou zkoušku, která by maturitu nahrazovala.

Související