Finanční gramotnost českých studentů je ve srovnání se studenty ze sedmnácti dalších míst, která se zúčastnila programu pro mezinárodní hodnocení žáků PISA 2012, nadprůměrná.

Česko skončilo na šestém místě, předběhlo tak USA, Rusko či Francii. Naopak lepší výsledky měly Šanghaj, Belgie, Estonsko, Austrálie a Nový Zéland.

Zatímco patnáctiletí školáci z vítězné čínské Šanghaje získali v testu finanční gramotnosti průměrně 603 bodů, průměrné skóre Čechů bylo 513 bodů.

Zprávu o finanční gramotnosti mládeže zveřejnila ve středu v Paříži Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

V testu řešili žáci úlohy zaměřené na situace z běžného každodenního života. Museli například porovnat, zda je výhodnější kupovat rajčata na váhu, kdy kilogram stojí 2,75 tolaru, nebo v bedýnce, kdy 10 kilogramů stojí 22 tolarů. Prověřovala se také jejich orientace v rizicích a výnosech na akciovém trhu. Kromě toho se setkali s modelovým příkladem podvodného e-mailu, který se od nich snažil vylákat PIN k platební kartě.

Nejvyšší úroveň znalostí prokázalo v průměru 21,2 procenta testovaných, v případě českých studentů to bylo ale 22,5 procenta. Tito školáci dokázali řešit i nestandardní situace nebo problematiku daní. V Šanghaji bylo takových dětí 63,5 procenta.

"Chápat problematiku daní je pokročilá záležitost. Školáci by se měli věnovat spíše matematice. Finanční dovednosti a ekonomie jsou vlastně aplikovaná matematika, studenti tudíž musí nejprve pochopit matematický aparát, a až poté jej aplikovat na reálných finančních příkladech," myslí si však senior manažer poradenské společnosti KPMG Ondřej Holek.

Naopak v nejhorší skupině zahrnující studenty, kteří splnili maximálně základní úroveň, bylo v České republice 9,5 procenta testovaných. V Kolumbii, která v průzkumu propadla, jich byla více než polovina.

Pořadí v průzkumu

1. Šanghaj (Čína)

2. Belgie

3. Estonsko

4. Austrálie

5. Nový Zéland

6. Česká republika

7. Polsko

8. Litva

9. Francie

10. Ruská federace

11. Spojené státy

12. Španělsko

13. Izrael

14. Slovinsko

15. Chorvatsko

16. Slovensko

17. Itálie

18. Kolumbie

Průzkum rovněž ukázal, že v českých školách je široce dostupná výuka finanční gramotnosti.

Dostávají se k ní zhruba čtyři pětiny žáků, Česko je tak na druhém místě hned za Slovenskem. To ale navzdory tomu skončilo v celkovém hodnocení až šestnácté.

"Česká republika patří mezi první země, které připravily koncepci finančního vzdělávání na celonárodní úrovni a zahrnuly do ní vzdělávání k finanční gramotnosti přímo ve školách," uvedl ministr školství Marcel Chládek.

Podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala by výuka finanční gramotnosti, na jejíž koncepci se podílely také ministerstvo průmyslu a obchodu nebo Česká národní banka, měla být dokonce příkladem pro výuku dalších předmětů.

"Učitelé dostali jasnou podporu v metodice. Byly vypracovány standardy finanční gramotnosti, učitelé tedy přesně věděli, co je cílem vzdělávání a jak k němu mají směřovat," doplnil Zatloukal.

"Nadprůměrné výsledky českých žáků v testech finanční gramotnosti jsou důkazem, že ministerstvo problematiku nepodceňuje a bude se jí věnovat i nadále," uzavřel ministr Chládek.

"Finanční výchova" i pro středoškoláky

Podle Holka není ovšem výuka finanční gramotnosti na základních školách podstatná.

"Klíčové je naučit studenty ekonomicky myslet, a to je možné až ve věku kolem 18 let. Na základní škole se může jednat jen o úplné základy nebo čisté memorování složitějších finančních problémů," tvrdí.

Na středních školách by proto zavedl povinné ekonomické předměty zaměřené především na řešení případových studií.

"U populace ekonomicky aktivních občanů je větší povědomí například o fyzice, biologii a zeměpise než o finanční problematice. A je to způsobeno právě tím, že ekonomické předměty nebyly v devadesátých letech na středních školách a gymnáziích povinné," dodal Holek.

"Doufám, že šestého místa v testu finanční gramotnosti nedosáhlo Česko jen díky vědomostem nabytým memorováním na základních školách. To by se totiž neprojevilo kladně na tom, jaká finanční rozhodnutí budou tito školáci dělat v dospělosti," okomentoval pak pro server IHNED.cz celkové výsledky průzkumu.

Průzkumu PISA 2012 se před dvěma lety zúčastnilo asi 29 tisíc patnáctiletých studentů ze třinácti zemí OECD a pěti dalších partnerských území – Austrálie, Belgie, Čína, Kolumbie, Chorvatska, Česka, Estonska, Francie, Izraele, Itálie, Litvy, Nového Zélandu, Polska, Ruské federace, Slovenska, Slovinska, Španělska a USA.

V Česku se do testování, které se na finanční gramotnost zaměřovalo vůbec poprvé, zapojilo 1200 žáků ze tří stovek škol.