Daniel Kurucz, který stojí od února v čele Českých drah, je poslední dobou pod tlakem ministra dopravy Antonína Prachaře (ANO). Před úterním jednáním dozorčí rady, která by jej mohla případně odvolat, se brání - to, co mi Prachař vyčítá, se už dávno děje. V rozhovoru pro HN kromě svých plánů s národním železničním přepravcem popisuje i svou méně známou, basketbalovou kariéru.

HN: Moc se o tom neví, ale vy jste hodně známá postava tuzemského basketbalu, že?

Dělal jsem původně na USK, byl jsem šéftrenérem mládeže, přivedl jsem tam kluky, vyhrál jsem s nimi několik dorostenských titulů. Vedl jsem i reprezentaci juniorek. Když jsem ale pochopil, že uživit se trénováním basketbalu moc nepůjde, nechal jsem toho.

Nicméně holky, které jsem v dorostu trénoval, si založily vlastní klub DSK Karlín. A přišly za mnou, abych je trénoval. Začínali jsme v pražském přeboru, postupovali až do extraligy. Tři roky jsme ji udrželi, ale moc se to nikam nevyvíjelo, protože jsem na to už nebyl schopný sehnat dost peněz. Extraligu už vám nikdo jen z lásky hrát nebude.

HN: Teď budete hrát za Nymburk.

Nymburk je nejlepší chlapský tým, vyhráli 11 titulů v řadě. A tak jsem jim začal vtloukat do hlavy, že by bylo zajímavé mít jak muže, tak ženy, to v Česku nikdo nemá. Vyšlo to.

HN: Takže to bude pod jednou střechou Miroslava Jansty, šéfa Unie českého sportu a spolumajitele nymburského klubu, známé postavy tuzemské politiky a advokacie.

Je to pod jednou střechou, Janstovi dnes už ale patří jen podíl, jsou tam zahraniční investoři z Ruska. Před dvěma lety začal Nymburk hrát VTB ligu, což je basketbalová obdoba KHL. S Miroslavem Janstou se znám 30 let a říkal jsem mu, že už na to nemám, že nikdy neseženu víc peněz, než abychom byli desátí. Nakonec jsme se dohodli, já tam ještě rok budu dělat trenéra a pak se uvidí. Ambice jsou teď vyšší, ale určitě ne tak, že bychom chtěli vyhrát ligu. To zatím ne. Na zápasy jezdíme mým Fordem Transitem, žádné týmové autobusy.

HN: Vy prý také komentujete zápasy v televizi.

Komentuju na Sportu 1. Basket jsem hrál do dvaatřiceti za Slavii Praha. Když už jsem nemohl hrát závodně, protože jsem za sebou měl pět operací, tak jsem šel hrát k Jakubovi Bažantovi, komentátorovi z České televize, do jeho týmu Bažanti Pankrác v pražském přeboru. To byla jenom taková sranda, staří vysloužilci. Občas jsem byl s Jakubem Bažantem v ČT a pak mě oslovili ze Sportu 1, abych chodil jako druhý komentátor, jako expert na americkou NBA.

Někdy je to komické, protože zápasy začínají v jednu ve dvě ráno, já se na ně připravím po práci, pak je komentuji, a když lidi přijdou do práce, já tu už v šest jsem. Košíková je můj velký koníček, věnuji se mu naplno.

HN: Teď na něj budete mít možná ještě víc času.

Už jsem z legrace hráčkám říkal, že se brzy možná zase stanu profesionálním trenérem. Ale rozhodně to není můj záměr. Mám tam tři asistenty, kteří s nimi trénují přes týden, já chodím většinou hlavně v pátek odpoledne.

HN: A budete nadále předsedou představenstva Českých drah? Ministr vás celkem ostře kritizuje…

Pevně věřím tomu, že budu dál manažerem Českých drah. Stále nevidím důvod, proč bych měl být odvolaný. Výsledky, které jsme zveřejnili 1. září, jsou výrazně lepší. Ztrátu jsme meziročně snížili ze 644 milionů na 262 milionů. Jsou to výborná čísla.

HN: Antonín Prachař tvrdí, že vám dal nějaké úkoly a že pořád čeká na jejich splnění.

Mně osobně ministr žádný úkol reálného charakteru související s činností ČD nedal. Kdo chce psa bít, hůl si najde.

HN: V rozhovoru pro HN vám ministr dopravy vyčetl, že pořád čeká na analýzu, jak se dráhy vypořádají se sníženým ratingem, že vázne převod nádražních budov na SŽDC a že se nedaří ukončit developerské projekty.

Postupně. Rating se dělá z výroční zprávy a z výkonů zpátky. Je to rating za akce z roku 2012 a 2013. Já jsem v představenstvu od letošního února. Na sezení s Moody’s, kde byl i pan ministr, jsme předložili materiál, kde jsme jasně říkali, čím je to způsobeno, co je potřeba dělat a jaký máme výhled. Takže ta analýza existuje. Jsme stále v investičním pásmu, nezdražily se nám peníze. Nejde ale o analýzu, jde o to, jestli víme, jakou máme strategii, kam jdeme.

Z mojí iniciativy jsme sepsali strategii do roku 2020, kterou dostala dozorčí rada na stůl 10. července a její projednávání posunula na 16. září. Principem té strategie je, co udělat pro to, abychom zůstali v investičním pásmu. Jelikož máme velké zadlužení, musíme řešit, aby nám banky půjčovaly peníze.

HN: A ti developeři?

Moody’s nám řekli, že je potřeba se toho zbavit. To je logické, je zajímá cash. Developerské smlouvy, které máme, hovoří o tom, že se budeme na developmentu podílet, že do něj budeme investovat. Ono se pořád hovoří o projektu na Masarykově nádraží, ale já vidím mnohem větší problémy u smíchovského nádraží, které je rozlohou několikanásobně větší.

A také Nákladové nádraží Žižkov, které bylo vyhlášeno technickou památkou a nám tam v tu chvíli leží několik set milionů korun. Pak je v Praze ještě projekt na holešovickém nádraží, který je sice menší, ale také tam jsou problémy. Celkem je těch projektů po celé republice devět.

HN: Můžete být konkrétnější?

Problém je, že Žižkov má stavební závěru kvůli národní kulturní památce. Teď přišla Praha 3 spolu s ministrem, že by ten náš podíl koupili za celkem zajímavé peníze, ale ve splátkách.

HN: Co ty menší developerské projekty?

Zrovna jsme se dohodli s Horními Počernicemi a ty jsou schopny nás vyplatit hned. Jsou tam skladovací i logistické firmy, chtějí udělat vstupní bránu a administrativní centrum pro ně. V Českých Budějovicích jsme také byli před dohodou, ale firma má teď finanční potíže, tak to znovu řešíme. Přespříští týden tam chci jet a jednat, co můžou udělat, jestli to koupí oni nebo město, chci jednat i s hejtmanem. Totéž je v Brně. Tam se ale vůbec neví, co s hlavním nádražím bude.

HN: Zároveň ale prý přemýšlíte, že byste víc vytěžili nemovitosti, které vám patří, a neprodali jste je.

To je třetí věc. První věc jsou developerské projekty za stovky milionů či miliardy, na něž reálně nemáme a chceme je prodat a uklidnit tím Moody's, jak jsme jim v roce 2011 slíbili. Druhá oblast je převod nádraží na SŽDC. A třetí oblast je dalších osm tisíc budov, které jsou špatně využité. Třeba ubytovna u vysočanského nádraží. Zvažujeme, že bychom to vyčlenili do naší spící firmy ČD Reality a nakládali s tím jako realitní makléři.

HN: A co ten převod nádražních budov?

Děláme posudky, výnosovou i nákladovou metodou. Bude to nějaké rozmezí. Zbývá poslední krok, vytvořit organizační složku, do které všechny budovy a smlouvy vyčleníme, to musí schválit řídící výbor. A jako balík to pak prodáme SŽDC. Je to 1541 budov.

HN: Rozjede se převod ještě letos?

Pokud to řídící výbor schválí, už nemáme co víc udělat. Budeme čekat na usnesení vlády, návrh už jsme dávali v květnu. Druhá otázka je, aby Evropská komise schválila, že to není nedovolená podpora. S nimi ale jedná Česká republika přes antimonopolní úřad a ministerstvo dopravy. Pokud by nám řekli, že to máme prodat za korunu, tak můžu říct, že bych to za korunu prodávat nechtěl. To bychom nebyli dobří hospodáři, protože to v účetnictví máme za jinou hodnotu, která je mnohamiliardkrát vyšší než koruna.

HN: Hovoří se o ceně zhruba šest miliard, které bude muset SŽDC ale dostat od státu, ne?

Mám zprávy, že peníze jsou připraveny. Je ale možné, že nám komise řekne, že to prodat nemůžeme nebo musíme objekty převést jen zadarmo. Pak se musí změnit zákon o drahách, abychom mohli účtovat nájemné dalším dopravcům nebo dostávat nájemné za další pozemky

Související