- Vystudovala ekonomii a finance na univerzitách v nizozemském Groningenu a Tilburgu.
- Před nástupem do Světového ekonomického fóra působila v oblasti hospodářsko-politického poradenství v Británii.
- Poté pracovala pro Generální ředitelství hospodářských a finančních věcí Evropské komise.
- V rámci Světového ekonomického fóra zkoumá konkurenceschopnost Afriky a Evropy.
Pět let se konkurenceschopnost Česka propadala. Letos přišel obrat: v žebříčku Světového ekonomického fóra poskočilo z loňského 46. místa o devět příček vzhůru. O nedostatcích, které Česko brzdí, hovoří ekonomka Caroline Galvanová zodpovědná za hodnocení evropských a afrických zemí.
Česko si v žebříčku Světového ekonomického fóra polepšilo. Kde ale máme největší rezervy na jeho špičku?
Jednou z hlavních oblastí jsou investice do inovací. Kromě toho, že by měly být vyšší, je třeba se zaměřit také na lepší spolupráci univerzit a vzdělávacího systému s podnikatelským sektorem. Další oblastí je samotné vysokoškolské vzdělávání. Přestože počet absolventů v Česku je velmi dobrý, když se podíváme na jejich kvalitu, je stále co zlepšovat. A to zejména z pohledu dovedností, které absolventi univerzit uplatní v praxi ve firmách. Prostor pro zlepšení vidíme také v oblasti pracovního trhu. I když ve zprávě píšeme, že se situace zlepšila, v celkovém pořadí je Česko stále až na 62. místě ze 144 hodnocených zemí.
Z vaší analýzy je zjevné, že největší slabinou Česka je veřejný sektor, státní instituce a důvěra lidí v ně. Řadíme se na konec žebříčku po boku některých afrických zemí...
Ano, v této oblasti si Česko nevede dobře. V našem průzkumu jsme se ptali lidí z podnikatelského sektoru, jaké jsou největší překážky v jejich byznysu. Podnikatelé v Česku poukázali na tři oblasti: neefektivitu úřadů veřejné správy, korupci a politickou nestabilitu.
Při sestavování žebříčků vycházíte jak z tvrdých dat, tak z průzkumů. Nejsou ale průzkumy zkreslující třeba kvůli přehnanému pesimismu Čechů? Nechce se totiž věřit, že by tady korupce byla horší než v Africe.
Zhruba třetina výchozích údajů pochází z tvrdých dat od mezinárodních organizací, například od MMF, a dvě třetiny jsou tvořeny průzkumy vnímání situace. Je přitom jasné, že průzkumy mají silné i slabé stránky, jak říkáte. Jsou ale potřeba, protože díky nim získáme informace o oblastech, kde tvrdá data nejsou k dispozici v tak velkém balíku 144 světových ekonomik. Týká se to třeba právě oblasti veřejných institucí, ale také zmiňované spolupráce škol a byznysu. Pro ně neexistují kvantitativní data.
Potraviny v Česku jsou šesté nejlevnější v Evropské unii, tvrdí svaz obchodu - čtěte ZDE
ČNB se i nadále bojí deflace, devizové intervence chce udržet do roku 2016 - čtěte ZDE
Průzkumy mají navíc ještě jednu výhodu, a to časovou. Když se podíváte na data poskytovaná třeba MMF, jsou obvykle nejčerstvější z roku 2013. Průzkum ale probíhal od letošního ledna do března a je tak aktuálnější, reaguje na aktuální situaci. Z těchto průzkumů je navíc možné získat řadu podnětů k diskusi mezi veřejným a podnikatelským sektorem.
- Jak si vede Česko v důvěře v politiky a názorech na korupci ve srovnání s Polskem a Slovenskem?
- Co je největším problémem českého trhu práce?
- A v čem bychom se měli inspirovat u severských zemí?
Celý rozhovor s Caroline Galvanovou najdete v aktuálním čísle týdeníku Ekonom. Přečíst si ho můžete i na iPadu a iPhonu, tabletu Samsung a dalších zařízeních se systémem Android.
