Věra Jourová, česká kandidátka na eurokomisařku, na středečním slyšení v Evropském parlamentu nepřesvědčila členy výborů natolik, aby ji hned na pozici schválili. Do pondělí proto musí ještě písemně odpovědět na dodatečné dotazy. 

Proti Jourové byl především Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE). Jeho členem je také Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který patří k Evropské lidové straně (EPP).

Podle Zdechovského členům výboru vadily některé nekonkrétní odpovědi. "Druhá rovina byl taková, že někteří kolegové do toho vmísili své pocity z České republiky a z toho, jak se v posledních měsících chová," komentoval Zdechovský. 

Rozhodnout by se mělo v pondělí. "Osobně si myslím, že to nakonec dopadne dobře. Teď se čeká na pondělní grilování Alenky Bratušekové ze Slovinska. Tam spíše předpokládám, že jsou odborná i morální pochybení natolik velká, že schválená nebude," uvedl europoslanec s tím, že za vším mohou být politické hry.

Co konkrétně se výboru LIBE nelíbilo při středečním slyšení Věry Jourové?

Jsou tam dvě roviny. Jedna je věcná, kdy někteří kolegové Jourové vytýkali to, že na otázky neodpovídala dostatečně konkrétně. Otázky byly z mého pohledu velmi odborné. Po třech měsících, co se této problematice intenzivně věnuji, bych měl u některých otázek problém na ně odpovědět.

Druhá rovina byl taková, že někteří kolegové do toho vmísili své pocity z České republiky a z toho, jak se v posledních měsících chová. Je to politika a někteří kolegové tam hodně takových věcí a výhrad k Česku uváděli.

Jaké to byly pocity a výhrady? 

Například pocity z toho, že náš prezident vykládá na akcích poradce ruského prezidenta, že sankce jsou chyba, a tak dále.

Kterých témat nebo otázek se výtky týkaly?

Například Safe Harbour (zásady ochrany osobních údajů – pozn. red.) je otázka, která je poměrně veliká a kterou na každém výboru poměrně dost probíráme. Ochrana dat v digitálním prostředí je složitá i proto, že dodnes nám Google dostatečně nevysvětlil, co se děje s daty a zda je opravdu předává do Spojených států. Bylo by skandální, kdyby Spojené státy dále shromažďovaly data na svoje spojence z Evropy.

A to je jedna z hlavních věcí, u které Evropská unie chce, aby kandidát na eurokomisaře zaujal poměrně tvrdý a nekompromisní postoj.

Takže byl problém v tom, že byla Jourová příliš nekonkrétní v odpovědích?

Ano, ona odpověděla velmi obecně. Kdyby řekla budu trvat na tvrdém postupu, aby Google odpověděl na otázky Evropské komise, tak její pozice bude daleko lepší. Nebo tam byly některé právní otázky, například případ evropského prokurátora. To je otázka, kde třeba LIBE vidí velký potenciál pro to, aby se daleko více pohnulo s evropskou legislativou a vynucováním práv především v některých státech.

I ministryně Jourová poté říkala, že čekala přísnější otázky. Neměly takové být? Víc přísnější, ostřejší nebo podrobnější?

Otázky byly poměrně dost ostré, ale lidi se poučili z předchozích slyšení. Na začátku, v pondělí a úterý, byly otázky daleko drsnější a daleko více na tělo. Třeba to, čím si prošel Španěl Miguel Caňete, byla opravdu apokalypsa. Grilovali ho tím způsobem, že na něj poměrně nenávistně křičeli.

U Věry Jourové to bylo oslabené i tím, že má velmi rozsáhlé portfolio. Musím smeknout, a i když jsem politický konkurent, tak musím říct, že byla poměrně dobrá. Celkově bych to hodnotil někde kolem známky dvě.

Ve středu jste na Twitter napsal, že slyšení se zvrhlo na grilování. Kdy se to zlomilo?

Bylo to v druhé polovině grilování, kdy začaly padat otázky typu paní eurokomisařko, vy jste neodpověděla na námi položený dotaz a vy jste reagovala nejasně. Já to nemám moc rád a přesně znám ten typ kolegů, kteří takhle reagují. Ten politik chce slyšet svoji odpověď, a jakmile by padla, tak má od nich pokoj, když nezazněla, tak se to svým způsobem začalo vracet.

Jak vypadalo vaše středeční večerní jednání po výborech? Kolik členů LIBE například bylo proti tomu, aby byla Jourová hned schválená?

Jednání jsme měli po frakcích a na frakci EPP přišla koordinátorka s tím, že zelení a socialisté s ní mají problém a budou chtít hlasování, načež jsme vedli poměrně velkou a tvrdou diskusi. U evropských lidovců byli někteří, kteří jí vyčítali nekonkrétnost a neodpovězení otázek, ale na druhou stranu byli někteří, kteří včetně mě říkali, že celkový dojem je spíše lepší a že u nás obstála, protože komisař nemá znát věci dopodrobna, ale má ukázat svůj politický background a to, že se v problematice orientuje. To ona ukázala.

Rozhodnutí se odložilo do pondělí. Budete do té doby jednat i s předsedou komise Junckerem?

Jednání teď probíhají, já to nechci nijak specifikovat. Osobně si myslím, že to nakonec dopadne dobře. Teď se čeká na pondělní grilování Alenky Bratušekové ze Slovinska. Tam spíše předpokládám, že jsou odborná i morální pochybení natolik velká, že schválená nebude. A teď z toho trochu cítím politickou hru. Kdyby byla úplně mimo nebo většinu nezvládla, tak bych řekl, že nemá být, ale prostě je to takové, že se o tom bude jednat.

Není možné, že byste i po zodpovězení doplňujících otázek byli zásadně proti ní?

Myslím si, že ne. LIBE je výbor plný osobností, kde co europoslanec, to osobnost, a opravdu tam máme poměrně dost rozdělené role. Naše zasedání jsou poměrně dost tvrdá. Když se chcete prosadit v LIBE, tak musíte být osobnost, a proto si i myslím, že ta reakce je taková, jaká je.

Řešili jste nějak i její spojení s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO)? Ve středu na to padla jen jedna otázka, byla její odpověď pro vás přesvědčivá?

Mě se na to ptali kolegové hlavně před tím. Teď už to myslím nikoho nezajímá. Jen kolegyně Ferrarová se na to zeptala. Kdyby byla ona eurokomisařka, tak se jí také ptám na její spojení s některými italskými politiky, které já považuji za poměrně dost zkorumpované. Tohle bylo spíš to, že paní Ferrarová věděla, že když se na to zeptá, tak se dostane do médií, a to byla taková otázka, která se nabízela.

Přišel třeba kolega z ECR a zeptal se mě, za jaký trestný čin byla stíhaná, jestli to nebyla korupce. Takže jsme to i s dalšími kolegy vysvětlovali. Těm otázkám jsme čelili poměrně dost a myslím, že jsme to dokázali vysvětlit.

Co se teď dá ještě pro podporu navržené eurokomisařky Jourové udělat?

Teď je stěžejní role našeho premiéra. Měl by zavolat Jeanu-Claudu Junckerovi a začít vyjednávat. Ve středu, když někteří europoslanci šli do pana Hilla a on měl excelentní vystoupení, tak se premiér Cameron hned angažoval, protože on dělá velkou práci v Bruselu. Tady je klíčové, aby i premiér, prezident nebo vůdčí politici České republiky jednoznačně deklarovali, že stojí za Jourovou. 

Na tom se také ukáže, jak jsme silní v zahraniční politice. Pokud opravdu premiér naší země ukáže svoji sílu a bouchne do stolu, tak budeme považováni za silné. Pokud si necháme sestřelit eurokomisařku, což nepředpokládám, tak se opět dostáváme na chvost a pak je třeba zvážit, co dál chce České republika dělat v Evropské unii.