V Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se bude propouštět. Změny se mají týkat především odboru digitalizace, jedno z jeho oddělení má zcela zaniknout. Příští rok v březnu tak v ústavu skončí zhruba dvacítka zaměstnanců, což je téměř pětina ze současného počtu pracovníků.

Vyplývá to z dopisu, který v pondělí poslal odborovým organizacím nový ředitel ústavu Zdeněk Hazdra. O propouštění je informoval v rámci plánovaného nového organizačního řádu.

Předáci tří odborových organizací v ÚSTR v pátek poslali dopis senátorům. Chtějí, aby se zákonodárci znepokojivou situací v ÚSTR zabývali v otevřené rozpravě. Plánované propouštění zaměstnanců není podle odborářů spojeno s pozitivními koncepčními změnami, ale je motivováno snahou se zbavit lidí spojených s bývalým vedením.

Podle mluvčího ÚSTR Pavla Ryjáčka se vedení ve středu 29. října sejde se čtyřmi odborovými organizacemi, které v ústavu působí. Poslední den v říjnu se má konat setkání se zaměstnanci a 12. listopadu má o změně organizačního řádu a propouštění jednat rada ústavu.

Místopředseda Nezávislé odborové organizace ÚSTR Miroslav Vodrážka řekl, že se bude propouštět i přesto, že má ústav o téměř deset milionů korun vyšší rozpočet. Změny jsou prý jen pokračující čistkou, která začala loni. Připomněl, že v polovině září byl odvolán ředitel digitalizačního odboru Peter Rendek.

"Je to destruktivní činnost, která má nejen personální, ale i systémový a potažmo politický charakter," řekl Vodrážka. Odbory uvedly, že existuje několik soudních sporů mezi zaměstnanci a vedením ÚSTR a Archivu bezpečnostních složek (ABS). Příčinou dlouhodobé krize v ústavu je podle nich skutečnost, že jeho rada nedohlíží na povinnosti dané zákonem.

Propouštění zřejmě souvisí i s údajnými chybami, které kontrola našla ve více než polovině digitalizovaných materiálů ABS. Odbor informatiky a digitalizace se má v ústavu sloučit s ekonomickým. V archivu vznikne nové digitalizační pracoviště a odbor digitalizace v ústavu se zmenší. Digitalizace bude v ústavu i v ABS, který odpovídá za archiválie a předkládání badatelům, a bude odpovídat i za digitalizaci.

Podle Vodrážky se tím ale činnost ústavu a archivu de facto rozdělí, podle zákona mají úzce spolupracovat. "Vedení se bude snažit simulovat, že tady (v ústavu) digitalizace probíhá. Ve skutečnosti to budou realizovat v archivu a tady se zbaví dvou desítek zaměstnanců," upozornil Vodrážka.

Hazdra v dopise uvedl, že "odpadnou komplikované a mnohdy absurdní dohady" mezi ústavem a archivem o tom, kdo o čem rozhoduje, kontroluje a za co zodpovídá. Původně chtělo prý vedení ÚSTR převést zaměstnance do archivu s garancí smlouvy a platu. To se ale nepodařilo.

V dopise se uvádí, že proti tomu některé odbory udělaly kampaň. Odbory podle Vodrážky ale poukazovaly na nezákonnost. Šéf ústavu v dopise napsal, že nezbývá než provést změnu nákladnější a co do sociálních dopadů bolestivější formou.

Každý propuštěný dostane pět platů. Zdaleka ne všichni zaměstnanci však budou moct přejít do ABS. "Archiv totiž o většinu nemá zájem. Na trhu práce snadno najde kvalifikovanější, a protože platy v archivu jsou obecně nižší než v ústavu, nebude nikomu plat zachovávat," řekl ČTK mluvčí ústavu Ryjáček.

Zeštíhlí se i vedení ústavu. Nově by měl zůstat jen jeden náměstek oproti současným dvěma, na tři ze současných čtyř klesne i počet ředitelů odborů. Nový organizační řád má platit od příštího dubna.

Související