Ministru školství Marcelu Chládkovi se nedá upřít schopnost překvapovat. Autoři scénářů nekonečných soap oper by se mohli leccos přiučit. Posledním scénáristickým majstrštykem ministra školství je jmenování členů nově vzniklé Národní rady pro vzdělávání a zejména jejího předsedy, Václava Klause staršího, následované Klausovým opětovným vymístěním.
Rada sama o sobě by mohla být dobrým nástrojem pro udržení kontinuity českého vzdělávacího systému a jeho rozvoje. Mohla by pomoci překlenout diskontinuitu způsobenou častým střídáním politických kormidelníků a jejich posádek. Jenže v Chládkově provedení se z ní, stejně jako z řady jiných původně zajímavých myšlenek, stává nástroj úplně něčeho jiného než prosazování veřejného zájmu, alespoň tomu vše nasvědčuje.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
