Podle Bezpečnostní informační služby (BIS) přijíždějí z Ruska a Číny do Česka kromě zpravodajů krytých diplomacií i samostatní špioni, například akademici, turisté a podnikatelé. BIS v pondělí zveřejnila poznatky ve výroční zprávě za rok 2013. Na vliv agentů z Východu upozorňuje již několik předchozích let. Cizinci podle kontrarozvědky sledují hlavně ekonomické zájmy. Jejich počet je prý setrvale "extrémně vysoký".

"V případě ruské diplomatické mise byl i v roce 2013 počet zpravodajských důstojníků pod diplomatickým krytím extrémně vysoký a navíc je doplňován zpravodaji, kteří do Česka cestují samostatně - turisté, experti, akademici, podnikatelé," píše BIS.

Hlavním cílem zpravodajů z Ruska a Číny je podle kontrarozvědky upevňování a další rozšíření jejich vlivu. Rusové se prý snaží o mediální a společenský vliv k podpoře jejich ekonomických zájmů. "V případě Číny šlo zejména o využití ekonomických argumentů k podpoře čínských politických zájmů v České republice," dodali zpravodajci.

Důležitým partnerem pro "vedení otevřených, poloutajených i utajených vlivových operací" jsou pro zpravodaje z Východu vybraní Češi, kteří jim prý pomáhají vědomě nebo nevědomě. "Při budování přístupových a vlivových sítí v Česku jsou pro Rusy i Číňany důležití novináři, členové parlamentních politických stran, státní úředníci, lobbisté, networkingové organizace, organizace zaměstnavatelů či zaměstnanců," píše BIS.

Prevencí špionáže je podle BIS uvědomění si, že zájem cizích diplomatů nebo expertů o konkrétního člověka není určený osobní nebo profesní výjimečností zájmové osoby, ale je nutné připustit i možnost rizika zneužití tohoto zájmu.

Slovní útoky na islám mohou radikalizovat umírněné muslimy

Bezpečnostní informační služba kromě jiného loni zaznamenala široké spektrum kritických projevů k islámu, a to od umírněných vyjádření až po radikálnější slovní útoky.

Reakce na projevy muslimů byly hojně publikované zejména na internetu. "Některé formy slovních útoků však mohou radikalizovat i doposud umírněné muslimy," poznamenala BIS ve zprávě. Zároveň ale dodala, že loni se v prostředí českých muslimů s žádným takovým případem radikalizace nesetkala.

Zaznamenala ale napodobování některých tendencí muslimských komunit v západní Evropě, například snahu o postupné prosazování islámského práva v Česku. Současně však zpravodajci ve zprávě podotkli, že společenské podmínky v Česku loni "nebyly vhodné" pro aplikaci dílčích částí islámského práva v české muslimské komunitě. "Proto se někteří čeští muslimové snažili zlepšit obraz islámu a islámských hodnot v očích české veřejnosti," doplnila BIS.

Mezietnické napětí ohrožuje demokracii

Zvýšené mezietnické napětí v některých regionech představovalo nejvýraznější rizikový faktor pro demokratické zřízení republiky. Protiromské nálady části veřejnosti by se totiž mohly stát pro bezpečnost státu výraznějším problémem než sice extrémnější, ale méně početné skupinky pravicových radikálů. 

"Frustrace běžných občanů pramenící z problematického soužití s některými zástupci romské menšiny a z neřešení této situace může kdykoli - v důsledku sebemenšího impulzu - vyústit nejen v radikálnější projevy a v podporu populistických či pravicově extremistických subjektů (...), ale může vést i k eskalaci problému a zejména k nárůstu skepse a nedůvěry obyvatel vůči demokratickým principům České republiky," varovala kontrarozvědka ve své zprávě.

Podle BIS občané postupně ventilovali své negativní postoje vůči romské populaci i proto, že přestávali důvěřovat standardním demokratickým mechanismům. Mohla za to prý například i některá razantní policejní opatření, která u lidí vyvolala pocit, že policie "chrání pouze Romy", zatímco při každodenní ochraně zdraví a majetku "běžných" obyvatel není její činnost dostatečná.

Policie a některé orgány místní samosprávy prý navíc charakterizovaly situaci v místech s mezietnickým napětím jako klidnou, přičemž ale pocity obyvatel byly naprosto odlišné. Svou roli prý v tomto ohledu sehrála i média, která o demonstracích informovala jako o akcích „extremistů“, přičemž místní si byli dobře vědomi, že dominantní část účastníků tvořili oni.

"Negativně lze také hodnotit velmi často jednostranná a neobjektivní vyjádření různých proromských aktivistů a nevládních skupin, která označovala za příčinu neutěšené situace pouze majoritní společnost a Romy zbavovala jakékoli odpovědnosti za daný stav," dodali zpravodajci.

Související