Pokud vás zajímá, zda zůstalo pojetí práv z vadného plnění neboli – jak jsme byli doposud zvyklí říkat – práv z odpovědnosti za vady stejné, jako je znaly právní předpisy účinné do 31. prosincem 2013, respektive jaké změny s sebou přinesla nová právní úprava případně na co si má dát spotřebitel pozor, čtěte dál.

Nový občanský zákoník  již – alespoň u kupních smluv, jejichž účastníkem není kupující-spotřebitel – nerozlišuje vady primárně z hlediska jejich opravitelnosti či neopravitelnosti, a místo toho při jejich posuzování hledí na intenzitu, s jakou vadnost plnění porušuje smlouvu.

O autorech

Mgr. Václav Vlk je advokátem a associate partnerem mezinárodní poradenské kanceláře Rödl & Partner. Ve své praxi se soustřeďuje zejména na oblast pracovního, občanského a obchodního práva včetně práva procesního. Mezi jeho klienty patří jak české pobočky zahraničních společností, tak obchodní společnosti s českou majetkovou účastí.

Je autorem mnoha článků zejména z oblasti práva obchodních společností a pracovního práva a pravidelně přednáší na odborných akcích. Patří k autorskému týmu komentáře zákona  o obchodních korporacích v nakladatelství Verlag Dashöfer.

Spoluautorkou článku je Mgr. Nora Bieliková, advokátka, Rödl & Partner

Je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo:

  • na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci
  • na odstranění vady opravou věci
  • na přiměřenou slevu z kupní ceny
  • odstoupit od smlouvy

Jakmile se kupující pro některou z výše uvedených možností rozhodne, nemůže svou volbu bez souhlasu prodávajícího změnit. To neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se následně ukáže být neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě, může kupující požadovat přiměřenou slevu z kupní ceny nebo může od smlouvy odstoupit.

Je-li vadné plnění pouze nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.

I tady platí, že provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího. Pouze pokud prodávající neodstraní vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující – ačkoli se předtím rozhodl pro opravu věci – požadovat slevu z kupní ceny anebo může od smlouvy odstoupit.

Záruka za jakost

Nový občanský zákoník pro přehlednost rozlišuje práva, která kupujícímu vznikají ze zákona (tedy výše uvedená práva), a práva, která vznikají kupujícímu z tzv. (smluvní) záruky za jakost. Záruku za jakost lze charakterizovat jako závazek prodávajícího, že věc bude po určitou dobu způsobilá k obvyklému užití, přičemž délku či samotnou existenci této doby určuje smlouva, jednostranné prohlášení prodávajícího nebo uvedení této skutečnosti na obalu zboží nebo v reklamě.

Kupující-spotřebitel má nad rámec práv, která jsme přiblížili výše, také práva následující:

  • Nemá-li věc vlastnosti stanovené v § 2161 občanského zákoníku (zejména vlastnosti, které si strany ujednaly, věc se nehodí k předpokládanému účelu, není v odpovídajícím množství atd.), může kupující-spotřebitel požadovat i dodání nové věci bez vad; pokud se však vada týká pouze součásti věci, může kupující požadovat jen výměnu této součásti. Není-li to možné, může odstoupit od smlouvy. Lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu, má kupující právo na bezplatné odstranění vady.
  • Právo na dodání nové věci, výměnu součásti nebo právo od smlouvy odstoupit má kupující-spotřebitel i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad.
  • Neodstoupí-li kupující-spotřebitel od smlouvy nebo neuplatní-li právo na dodání nové věci bez vad, na výměnu její součásti nebo na opravu věci, může požadovat přiměřenou slevu. Kupující-spotřebitel má právo na přiměřenou slevu i v případě, že mu prodávající nemůže dodat novou věc bez vad, vyměnit její součást nebo věc opravit, jakož i v případě, že prodávající nezjedná nápravu v přiměřené době, nebo že by zjednání nápravy kupujícímu-spotřebiteli působilo značné obtíže.


Kupující-spotřebitel je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u zboží v době dvaceti čtyř měsíců od převzetí. Pro použité zboží lze sjednat dobu kratší, nejméně však dvanáct měsíců.

Pokud Vás jako čtenáře právě něco zarazilo, je pro to pochopitelný důvod. Nový občanský zákoník totiž upravuje pouze lhůtu k uplatnění práv z vadného plnění, nikoliv záruku, jak tomu bylo za předchozí právní úpravy.

Co to tedy znamená pro spotřebitele? Možnost uplatnit svá práva pouze v případě, že se projevila vada výrobku, která existovala již při převzetí. Ano, rozumíte tomu správně. Prokáže-li prodávající, že se jedná o vadu, která vznikla později, ztrácíte jako spotřebitel možnost uplatnit svá práva z vadného plnění.

Pokud byste chtěli najít z této šlamastyky alespoň částečnou cestu ven, nabízí se jít po značkách toho, co můžeme označit jako "šestiměsíční kvazizáruku". Podstata této záruky, jak ji upravuje § 2161 odst. 2 občanského zákoníku, je následující: Projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí zboží kupujícím-spotřebitelem, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí, a kupující-spotřebitel tak vznik vady pro účely reklamace nemusí prokazovat. Po uplynutí této šestiměsíční doby však dochází k obrácení důkazního břemene, a bude tak opět na Vás jako na spotřebiteli, abyste prokázali, že věc měla uvedenou vadu již při převzetí.

Jaké doporučení se tedy nabízí? Obrnit se trpělivostí a přečíst si všechno, pod čím se má objevit Váš podpis nebo u čeho se předpokládá Váš souhlas. A ano, opět jste pochopili správně, znamená to číst i obchodní podmínky. Tak tedy hodně štěstí!

Související