Místní organizace ČSSD utvořila v Duchcově na Teplicku koalici s Dělnickou stranou sociální spravedlnosti spolu s komunisty. Vedení sociální demokracie už chce organizaci zrušit. V sedmičlenné radě má mít ČSSD tři zástupce, stejně jako KSČM. Poslední místo má připadnout DSSS.

Celou věcí se v pátek bude zabývat Politické grémium ČSSD.

"Dělnickou stranu sociální spravedlnosti považuji za naprosto nedůvěryhodného koaličního partnera. Zpráva o spolupráci ČSSD a DSSS v Duchcově mne velmi znepokojila," uvedl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. "Již zítra se tím budeme na Politickém grémiu ČSSD intenzivně zabývat a místní organizace Duchcov bude zrušena," dodal.

"Myslím si, že to je zbytečná skvrna na štítu sociální demokracie. My samozřejmě s rasisty a extremisty žádné koalice dělat nebudeme a to ani v Duchcově, ani v žádném jiném městě nebo obci," komentoval Sobotka rozhodnutí sociálnědemokratické organizace v Duchcově.

Postup místní stranické organizace je podle něj jak v rozporu s postojem vedení ČSSD, tak postojem krajské organizace sociální demokracie.

Kandidát na starostu Šimbera se svým vyloučením ze sociální demokracie počítá. "Vedení ČSSD mi volalo, jestli takovou koalici chci uzavřít, já jsem řekl, že ano, že už jsem ji uzavřel. Řekli mi, že budu nejspíš vyloučen, tak mě asi vyloučí," doplnil Šimbera.

Šimbera dále řekl, že koalici bez zastoupení DSSS nebylo ve městě možné dojednat. "Byly tam určité výhrady k paní Bártové a paní Hapštákové (lídryni ODS), tak tam to dohromady dát nešlo, nehledě na to, že TOP 09 měla zákaz fungovat s komunisty," vysvětlil ČTK Šimbera.

Podle bývalé starostky Bártové ztroskotala jednání právě u ČSSD. Šance pro Duchcov se podle ní snažila vytvořit koalici s ODS, TOP 09 a právě se sociálními demokraty. "Nabízeli jsme i panu Šimberovi post starosty, ale s námi se mu nechtělo," řekla ČTK Bártová.

O uzavření koalice v Duchcově bude v pátek odpoledne jednat také vedení KSČM, řekl ČTK místopředseda strany Jiří Dolejš. Podle něj je dělnická strana extremistickým subjektem a možnou spolupráci s ní je potřeba pečlivě zvážit. Na místní úrovni je ale podle Dolejše potřeba posuzovat vždy konkrétní zástupce. Podle místopředsedy záleží na tom, zda budou zastávat podobně extremistické názory, jako vedení dělnické strany.

Komunistický místostarosta Strohmeier považuje spojení s DSSS za pragmatické. "Zásadní problém s programem nebyl. S lidmi, kteří jsou v zastupitelstvu, nemám problém. Vypadá to, že budeme komunikovat docela rozumně," dodal Strohmeier.

Ve volbách v Duchcově zvítězila ČSSD s pěti mandáty. Stejný počet získala také Šance pro Duchcov. Do zastupitelstva se dostali ještě komunisté (čtyři mandáty), DSSS (tři mandáty), TOP 09 (dva mandáty), a ODS a Duchcov - město rovnost, které mají po jednom zastupiteli. Z jednadvacetičlenné rady tak má spojení sociální demokracie s DSSS devět mandátů.

V městské radě by měl za DSSS zasednout lídr její kandidátky Jindřich Svoboda, který ve městě svolával protiromské demonstrace. Svoboda je pravomocně odsouzený za podvod. Neoprávněně si účtoval statisíce korun za dojíždění na léčbu do Prahy. "Ze zákona člověk, který má podmínku, smí kandidovat, tudíž smí i vykonávat tuto funkci," řekl ČTK Šimbera. Svoboda považuje své odsouzení za chybu. "Každý občas šlápne vedle. Já toho lituji, asi budu litovat celý život. Odsouzený jsem byl, trest si odpykávám, dluh splácím," řekl ČTK Svoboda.

Protiromské nálady a protesty se loni v Duchcově rozhořely poté, co na ulici na manželský pár zaútočilo několik Romů. Soud v březnu potrestal pět lidí od roční podmínky do tříletého vězení. Podle verdiktu němělo napadení rasový podtext. Loňská protestní červnová akce DSSS skončila střetem s policií.

Duchcov letos v květnu navštívil ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). Podle něho tamní problém je v tom, že vázne komunikace radnice s neziskovými organizacemi. Ty by mohly pomoct situaci řešit a lidi z okraje společnosti integrovat.

V Duchcově před pár lety působila i vládní Agentura pro sociální začleňování. Město ale začátkem roku 2011 předčasně opustila kvůli rozhodnutí radnice o privatizaci bytů. Obávala se toho, že se situace obyvatel zhorší, mnozí by mohli skončit na ulici. Podle bývalého vedení města se obavy nenaplnily.

Související