Před třemi lety Nejvyšší správní soud rozhodl, že nesmí být tajné, kolik berou lidé placení z veřejných peněz. Skoro nikdo to nerespektoval. Nyní to zopakoval a důrazně zavřel úřadům únikové cesty. "Budou kreativní," tuší přesto předseda soudu Josef Baxa.
Zajímavé, jak v zemích, kde nejméně svítí slunce, je nejvíc vidět na veřejné peníze, říká Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. A dává příklad Skandinávie, kde nejsou důvěrná ani daňová přiznání.
Rozšířený senát soudu před dvěma týdny definitivně potvrdil, že úřady musejí na žádost zveřejnit, kolik berou jejich zaměstnanci – ať už jde o ministry, ředitele státních podniků, nebo třeba jejich externí poradce. Když první rozsudek jeho soudu z roku 2011 úřady až na výjimky ignorovaly, říkal: "Já tady nemám podzemní garáže, odkud bych vyjel s tanky a vynutil si to. Soudní rozhodnutí prostě musí prosadit někdo jiný. Je to kapka na kámen, za nějakou dobu ta voda do kamene udělá důlek."
Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:
- Mobilní aplikaci HN
- Web bez reklam
- Odemykání obsahu pro přátele
- On-line archiv od roku 1995
- a mnoho dalšího...