Prezident Miloš Zeman v pátek navrhl Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon o státní službě nebo jeho jednotlivá ustanovení.

Důvodem je procedura, jakou byl zákon přijat. Podle prezidenta došlo k porušení "základních principů legislativní činnosti" stanovené ústavou i jednacím řádem sněmovny.

Druhým problémem jsou takzvaní političtí náměstci, které Zeman dlouhodobě kritizuje. Podle něj je tato funkce zbytečná a náměstci budou pouze pobírat plat. 

"Navrhuje se, aby Ústavní soud zrušil buď zákon jako celek, anebo jeho určitá ustanovení, která podle názoru prezidenta republiky nejsou ústavně konformní," stojí ve zdůvodnění Hradu.

Zeman už dříve avizoval, že pokud poslanci jeho veto služebního zákona přehlasují, obrátí se na Ústavní soud. Musel ale počkat, dokud novela nevyšla ve Sbírce zákonů. 

Doručení Zemanova návrhu v pátek potvrdila také mluvčí ÚS Miroslava Sedláčková. Teprve v pondělí však návrh podle zavedené procedury dostane spisovou značku. Algoritmus pak určí soudce zpravodaje, který se bude Zemanovými argumenty zabývat a připraví návrh nálezu. "Proto se zatím Ústavní soud nebude vyjadřovat k obsahu návrhu," řekla Sedláčková.

Zákon ohrožuje peníze z operačních programů EU

Přezkoumávání zákonů je nejsložitější součástí agendy Ústavního soudu. O výsledném nálezu hlasuje plénum, tedy sbor všech 15 soudců. Návrhu mohou vyhovět zcela i částečně, případně jej odmítnout bez meritorního projednání nebo zamítnout po detailním přezkoumání. Průměrná doba rozhodnutí v plenárních věcech činí devět měsíců až rok, často soudci dokážou dospět k výsledku rychleji. Předseda soudu Pavel Rychetský ale nedávno uvedl, že verdikt o služebním zákonu jen těžko může padnout do konce roku. Zákon má platit od 1. ledna.

Nová norma nahradí služební zákon z roku 2002, jehož podstatná část dosud nenabyla účinnosti. Vlády ji několikrát odkládaly s poukazem na značnou finanční náročnost.

Zeman s předstihem avizoval, že na novém zákonu mu vadí zejména takzvaní političtí náměstci. Na ministerstvu podle něj nebudou mít co na práci, protože nebudou mít na starosti žádnou konkrétní agendu. Navíc prý budou zátěží pro státní rozpočet. Zastánci zákona oponují, že ministr potřebuje mít někoho, kdo ho může zastupovat na jednáních. Politické náměstky podle nich obsahovaly i předchozí návrhy zákona.

Už v září prezident ve svém projevu k poslancům vysvětlil svůj názor na projednávaný zákon a uvedl, za jaké podmínky ho podepíše. "Poslanecká sněmovna však mou žádost motivovanou zájmem o racionální výstavbu státní správy neakceptovala. Zároveň jsem nucen konstatovat, že zákon o státní službě vyvolává zásadní ústavněprávní pochybnosti, počínaje nestandardní procedurou jeho projednávání, přes některá jeho zmocňovací ustanovení nebo mezery v zákoně až po neurčitá nebo nejasná ustanovení," píše také Zeman v dopise," uvedl Zeman při svém říjnovém vetu normy.

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová tento týden uvedla, že Evropská komise neschválí Česku jednotlivé operační programy upřesňující podmínky čerpání dotací z EU v letech 2014 až 2020 před účinností služebního zákona a všech prováděcích předpisů.

Související