Největším nebezpečím pro vývoj v České republice je hnutí, které se nezačne rychle strukturovat jako strana, říká v rozhovoru pro HN jedna z vůdčích osobností listopadu 1989 Petr Pithart. „Nemůže to dopadnout jinak, než že jednoho dne bude opozice poslaná do přízemí, bude jí řečeno, že tam je osobní oddělení a že má podepsanou výpověď.“

V čem spočívají rizika Andreje Babiše?

Tím, co řeknu, si asi nepomůžu, ale je mi to už jedno. Prostě mu osobně nevěřím, že s StB nespolupracoval. Nemyslím, že se bratislavský soud, který ho „očistil“, dobral pravdy. Vím, jak to chodilo. Měl dvě čestné možnosti. Mohl se ze spolupráce s StB úplně vyvázat, říci „já vám na ty cesty do zahraničí kašlu“. Nebo mohl po roce 89 vystoupit a přiznat: „Ano, já jsem měl tyhle kontakty, prověřte si to.“ Neudělal to a myslím, že má špatné svědomí.

Jde spíše o jeho politický koncept. Proč by se z ANO nemohla stát normální strana?

Je pravda, že dostali docela tvrdou lekci v komunálních volbách. Můžou pochopit, že to bez základních organizací a stranické struktury prostě nejde. Mohou to všechno začít budovat. Ale moc nevěřím, že by se to Babišovi chtělo udělat. Strašně by mu to zkomplikovalo život. Jeho lidé mu spontánně říkají „šéfe“. Tím šéfem by pak přestal být.

Vaše prognóza?

Neříkám, že je to prognóza, ale může se z něj lehce vyklubat Vůdce. Buď v situaci ohrožení, nebo v situaci obrovského úspěchu, kdy ztratí zbytky zábran, které ještě má.

Takže typologicky někdo jako Viktor Orbán?

Orbán je specifický případ, v Maďarsku hraje na národní strunu, na Trianon, na komplex velkého Maďarska, okleštěného po první světové válce. Tady nic takového není. Babiš není obtížen žádnou historickou veteší. Myslím, že v České republice nyní probíhá historický experiment. Babiše není k čemu připodobnit. Proto také společnost nemá proti Babišovi dostatek obranných látek, nemá vybudovanou imunitu. To, co dělá, se pořád líbí, lidé vedou stále scestnou analogii s Baťou. Vůbec si neuvědomují, že je to propastný rozdíl, Baťa budoval v Československu a po celém světě. Babiš je jenom dravec, který číhá na slabý kus ve stádu a skočí po něm. To je něco úplně jiného. On dovede být milý, schválně mluví, jako by neuměl do pěti počítat, a lidé mu na to skáčou.

Proč mu věří?

Je tristní, že lidé jsou pravděpodobně už ochotni věřit jen někomu, kdo má obrovské peníze. Vidíme, kam to vede. Teď už máme dokonce v politice druhého miliardáře – to, že si relativně zbožné moravské Slovácko zvolilo hazardního magnáta Ivo Valentu, považuji za největší skandál senátních voleb.

Teď má Babiš podporu 35 procent voličů. Není paradoxní, že mu v zisku absolutní většiny brání existence nereformované komunistické strany?

Ač se to nezdá, bariéra mezi Babišem a komunisty je velmi tenká. Komunisté si mohou lehce zdůvodnit, proč s ním jít. Řeknou třeba: vždyť on Babiš byl docela konstruktivní člověk, pracoval pro socialistické Československo, zachraňoval zahraniční obchod. V osmdesátých letech nedělal policistům žádné scény, politicky se vlastně také proti nám nevyhraňuje… tak proč ne. A Babišovi by to nakonec asi také nevadilo.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.