Vliv podnikatelů na politiku dnes zkritizovali český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a jeho slovenský protějšek Robert Fico (Směr). Podle Sobotky političtí podnikatelé zdiskreditovali polistopadové strany.

Podle Fica jsou lidé v byznysu jako montážní pěna - natlačí se do každého prostoru kvůli získání prospěchu a výhod. Premiéři to v neděli uvedli v pořadu Otázky Václava Moravce.

"Lidé, kteří jsou v byznysu, jsou jako montážní pěna, využívají každý prostor, aby se tam okamžitě natlačili a měli nějaké výhody a nějaký prospěch. Velmi záleží na tom, do jaké míry je vládní špička odolná vůči této montážní pěně, co jim všechno dovolí," uvedl Fico.

Receptem je podle obou premiérů mimo jiné transparentní financování politických stran. Na Slovensku podle Fica zákon díky příspěvkům z rozpočtu nenutí strany hledat podporu sponzorů. Omezit sponzorské příspěvky chce zákonem také Sobotka, aby nebyly politické strany privatizovány skrze sponzoring.

"Otázka je, jestli to státní financování politických stran stačí v situaci, kdy do politiky vstupují lidé, jako je třeba v České republice pan Babiš, který si může dovolit v zásadě neomezeně financovat politické aktivity hnutí, které sám založil," uvedl Sobotka s odkazem na svého koaličního partnera, hnutí ANO, které založil podnikatel Andrej Babiš.

Český premiér podle svých slov očekával kritiku za to, že s Babišovým hnutím vytvořil vládu. Pro ČSSD to byl ale spolu s lidovci logický partner. A to i přesto, že také nový kandidát ANO na ministra dopravy Dan Ťok přichází z podnikatelského prostředí, z vedení firmy Skanska. Ťokovo renomé a dosavadní přístup je ale pro Sobotku "dostatečnou zárukou, že on se k žádnému střetu zájmu nesníží".

Socioložka Ožga Gyarfášová z Univerzity Komenského v Bratislavě připomněla, že pro prostupování byznysu a politiky se na Slovensku užívá termín oligarchická demokracie, kdy politici jsou ovládaní finančními skupinami.

Právník a sociolog Jiří Přibáň z Univerzity v Cardiffu se spíše než privatizace demokracie obává privatizace státu. Hrozí to podle něj ve střední Evropě, kde se k moci dostávají lidé ze soukromé sféry pod pláštíkem slibů o nápravě věcí veřejných.

Sobotka odmítl, že by demokracie po 25 letech od pádu komunismu v někdejším Československu byla unavená. Ke zlepšení by podle Sobotky pomohlo otevření stran, které se potýkají s malou členskou základnou, aktivním zástupcům občanské společnosti. Fico si nízký zájem o členství ve stranách vysvětluje tím, že málokdo se chce vystavit veřejnému tlaku.

Sobotka se také ohradil proti tvrzení Miloše Zemana o policejním zásahu na Národní třídě. Zeman v sobotu zpochybnil tvrdost zákroku a význam demonstrace pro pád režimu. Podle Sobotky byl zákrok na Národní třídě masakr, lidé nemohli odejít a byli zbiti.

"To, co jsem viděl, to, co jsem slyšel od účastníků, ten zásah byl mimořádně brutální na Národní třídě. Já myslím, že se nedá bagatelizovat," řekl Sobotka. Na Národní třídě v Praze před 25 lety nebyl, účastnil se ale podle svých slov jiných demonstrací v letech 1988 a 1989. Při nich sice také docházelo k brutalitám, ale standardní bylo, že policie protestanty vytlačovala, uvedl premiér. Z Národní třídy ale odejít nemohli.

Proti zpochybňování tvrdosti zásahu policie na Národní třídě se postavili i další politici. Europoslanec a místopředseda ODS Jan Zahradil, který se demonstrace účastnil, uvedl, že studenti byli 17. listopadu 1989 zmláceni do té doby nevídaným způsobem. Brutální zásah policie není možné relativizovat, řekl dnes v pořadu Partie televize Prima. Podle místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše byl zákrok proti demonstraci tvrdý a zbytečný a lidi tehdy právem naštval.

Související