Prezident Miloš Zeman bude nadále za určitých podmínek jmenovat profesory vysokých škol a osobně jim i předá dekrety, pokud si to rektoři budou přát.

Jednou z podmínek je, aby před samotným jmenováním dostal seznam navržených kandidátů, a pokud vyjádří o některém z nich pochybnosti, aby byla jeho kandidatura ještě prozkoumána. Zeman se kvůli jmenování profesorů dostal loni do konfliktu s rektory a jeho vztahy s nimi jsou stále napjaté.

Zeman na tiskové konferenci připomněl, že netrval na tom, že musí jmenovat vysokoškolské profesory, ale rektoři při několika setkáních s ním projevili přání, aby to tak nadále bylo. Prezident ocenil, že díky úsilí ministra školství Marcela Chládka se podařilo dosáhnout rozumného řešení, že bude jmenovat vysokoškolské profesory, pokud se k nim bude moci vyjádřit – včetně případných pochybností k některým z nich.

„Pokud rektoři budou nadále trvat na svém požadavku, aby profesory jmenoval prezident, tak jim za uvedených specifických podmínek vyhovím,“ řekl Zeman.

S Chládkem se domluvil, že budou navržená jména s hlavou státu konzultována předem. O případné přezkoumání by pak mohl prezident požádat prostřednictvím ministra. Podle Zemana by přezkumné řízení nemělo být jen na úrovni vědecké rady, ale také na úrovni jiných orgánů na základě charakteru pochybností, které o navrženém kandidátovi existují.

Účast prezidenta podtrhne slavnostní charakter

Ministr školství oznámil, že Zeman už podepsal všech 64 dekretů pro nové profesory. Ti budou slavnostně jmenováni 18. prosince v Karolinu a je možné, že jim dekrety bude předávat osobně prezident. "Požádal jsem pana prezidenta, jestli může osobně tyto dekrety předat. S podmínkou, že sami rektoři řeknou, že o to pana prezidenta žádají," uvedl Chládek.

Osobní účast prezidenta by podtrhla slavnostní charakter této události. "Jmenování profesora prezidentem je určitým oceněním kvality toho člověka a jeho celoživotního díla," poznamenal ministr.

Návrhy na jmenování profesorem předkládá vědecká nebo umělecká rada vysoké školy pro osobnosti, které splní podmínky dané příslušným řízením. Prezidentu republiky se podávají prostřednictvím ministra, který má právo návrh vrátit, pokud nebyly splněny zákonné podmínky. Vrácení návrhu musí zdůvodnit. Prezidentovi aktuální podoba novely nedává možnost návrh neakceptovat.

Loni na jaře prezident Zeman dlouho odmítal jmenovat literárního historika Martina C. Putnu. Nakonec dekret podepsal, ale Putnovi ho předával tehdejší ministr školství Petr Fiala (ODS). Letos v březnu byla procedura obdobná, prezident sice jmenovací dekrety podepsal, ale předával je šéf resortu školství Chládek.

Zeman: Oslavy 17. listopadu byly ostudou Česka

Zeman se také ve středu vrátil k oslavám 17. listopadu, během kterých proti němu někteří lidé protestovali. Tisíce odpůrců mu na Národní třídě vystavily symbolickou červenou kartu. Při odpoledním odhalení pamětní desky na Albertově stovky lidí Zemana vypískaly, házely po něm vajíčka a vyzývaly ho k odstoupení.

Podle Zemana byla demonstrace ostudou České republiky. Za rok si organizátory další demonstrace pozve na Hrad, aby vyslechl jejich argumenty pro dialog. Demonstrace vnímá jako pokračování prezidentské kampaně.

Prezident řekl, že právě Praha byla jediným velkým městem, kde v prezidentské volbě zvítězil jeho protikandidát Karel Schwarzenberg. "Naprosto chápu, že někteří lidé se ani po roce s touto volbou nedokážou smířit, je mi jich líto," řekl Zeman. Zopakoval, že řev není argument. "Kdo jenom řve, je kverulant, a nikoli relevantní politický oponent," dodal.

Zeman také zopakoval svůj názor na zásah policejních složek na Národní třídě v listopadu 1989. Zásah byl podle něj velice brutální, ale nebyl to masakr. "Masakr jsou hory mrtvol. Masakr jsou potoky krve. Nepřehánějme, jinak naše historie bude falešná," řekl.

Už v sobotu Zeman zpochybnil význam demonstrace na Národní třídě pro pád režimu. V debatě k výročí revoluce tehdy uvedl, že protest byl jednou z x demonstrací a zákrok Sboru národní bezpečnosti nebyla žádná "krvavá řež". Proti jeho vyjádření se ohradil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) i další politici a účastníci protestu 17. listopadu 1989.

Pavla by na generálním štábu mohl nahradit Bečvář

Zeman také ve středu vystoupil na velitelském shromáždění české armády. Nevyloučil, že nástupcem končícího náčelníka generálního štábu Petra Pavla jmenuje jeho dosavadního prvního zástupce Josefa Bečváře. Ten patří k favoritům na funkci, která se příští rok uvolní odchodem Pavla do čela Vojenského výboru NATO.

Zeman připomněl svá slova z nedávného povýšení Bečváře do druhé nejvyšší armádní hodnosti generálporučíka. Vyslovil tam prý "prognostický výrok", že se těší na jeho "perspektivní vývoj". To, že nástupcem Pavla bude Bečvář, naznačují i další lidé obeznámení se situací.

Jméno Pavlova nástupce by mělo být podle Zemana známo pravděpodobně na začátku příštího roku. Vedle Bečváře se jako o favoritovi spekulovalo o bývalém zástupci náčelníka generálního štábu Aleši Opatovi, který nyní působí ve strukturách NATO. Pavel sám už dříve řekl, že prezidentovi jako možné kandidáty na funkci navrhl své nejbližší spolupracovníky.

Prezident také znovu vyjádřil přání, aby se česká armáda zúčastnila mise na Golanských výšinách. Má tak pomoci "tradičnímu spojenci", státu Izrael, a bojovat proti "největšímu nepříteli" současné doby, islamistům. S účastí české armády na Golanech v příštích dvou letech schválený plán misí nepočítá. Podle ministra obrany Martina Stropnického bude případné nasazení záležet na vývoji tamní situace.

Zeman: Zákon o NKÚ blokuje lobby starostů

Zákon o změně pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který by umožnil kontroly úřadu i v obcích a krajích, podle prezidenta Miloše Zemana v Senátu blokuje lobby starostů. Část z nich se podle něj bojí, že by NKÚ nalezl pochybení v hospodaření obcí či krajů. Zeman to řekl po návštěvě NKÚ.

Podle šéfa úřadu Miroslava Kaly Zeman slíbil s prosazením zákona podporu.

"V Senátu existuje takzvané starostenská lobby, což je skupina těch, kteří si ne zcela přejí, aby NKÚ kontroloval i hospodaření, ať už regionálních nebo i komunálních samospráv," řekl Zeman. "Část z nich, a věřím, že to je větší část, si to nepřeje proto, protože to pokládá za administrativní buzeraci," dodal. Zbytek se podle něj obává, že by kontrola nalezla nedostatky v regionálním nebo lokálním hospodaření. "Tento strach je vede k odporu k rozšíření kompetencí NKÚ," poznamenal prezident.

Návrh zákona, který rozšiřuje pravomoci NKÚ provádět kontroly i na krajské a komunální úrovni, je již delší čas v Senátu. Po jeho případném přijetí by byla potřeba i změna ústavy.

Související