Ministerstvo práce v letech 2009 až 2013 špatně nakládalo s veřejnými penězi při nákupu, výstavbě či rekonstrukci budov pro Úřad práce, Českou správu sociálního zabezpečení a sociálních služeb.

Nejvyšší kontrolní úřad mimo jiné zjistil, že někdy koupilo objekt, pro který nemělo využití, jindy naopak pořídilo dům, kam se úředníci nevešli. Ministerstvo práce podle svého mluvčího Petra Habáně "některé sporné kroky předchozích vedení resortu" prověřuje a provedlo už několik personálních změn.

Kontrolní úřad se zaměřil na to, jak ministerstvo spravovalo v uvedených letech pět programů, které slouží k financování výstavby, rekonstrukcí a nákupů budov pro zmíněné instituce. Kontroloři prověřili i 22 konkrétních akcí za 2,3 miliardy korun.

O 130 milionů dražší varianta

Ministerstvo například neschválilo dostavbu budovy Úřadu práce v Pardubicích kvůli tomu, že bylo třeba přikoupit pozemek, který jeho majitel nabízel k prodeji jen jako celek za 15 milionů korun. Podle resortu byl příliš velký. O dva roky později pak ale ministerstvo schválilo výstavbu úplně nové budovy na jiném místě. Tento projekt byl přitom o 130 milionů korun dražší než původní varianta.

Problém byl podle NKÚ v tom, že resort často a zásadně měnil podmínky programů. "Tento nekoncepční přístup MPSV vedl k tomu, že se z programů pořizovaly budovy, pro něž neměly ČSSZ a Úřad práce dostatečné využití, nebo naopak kapacitně nedostačovaly jejich potřebám," uvedla mluvčí kontrolního úřadu Olga Málková.

Systémová, nebo individuální chyba?

Ministryně práce Michaela Marksová Tominová (ČSSD) chce závěry NKÚ nechat v resortu prověřit. "Dosud si nejsme jisti, jestli zmíněná pochybení jsou systémovou, či individuální záležitostí," uvedla Marksová. Dodala, že kontrola se zaměřila na období 2009 až 2013, tedy na pochybení minulých vedení ministerstva a jeho úřadů.

NKÚ mezi příklady pochybení uvádí třeba Úřad práce, který zastavil výstavbu budovy v Rokytně na Pardubicku za 60 milionů korun, ačkoli nebyl schopen kontrolorům doložit, jaké má pro rozestavěnou budovu další využití. Jako příklad kapacitně přetížené budovy uvedl NKÚ objekt v Karlových Varech, který Úřad práce koupil v roce 2012. "Kapacita budovy byla 75 zaměstnanců. V době kontroly v ní ale pracovalo 107 lidí a dalších devět zaměstnanců zůstalo v původní, nevyhovující budově," uvedl NKÚ.

"Riziko neodpovídajícího využití"

Riziko neodpovídajícího využití hrozí podle něj také u jiných objektů - jde o školicí střediska, která si Úřad práce pořizuje, ale také o budovu, kterou koupil na pražské Letné a v současnosti ji opravuje za celkem 329 milionů korun. "V budově bude sídlit Generální ředitelství Úřadu práce a další pracoviště. Přitom podle MPSV neměl vznik Generálního ředitelství Úřadu práce, ke kterému došlo v roce 2011, přinést potřebu nových budov," uvedl NKÚ.

Úřad práce podle kontrolorů nedoložil, že provedl řádný výběr vhodných nemovitostí, což byla jedna z podmínek, aby mohl na nákup budovy čerpat evropské dotace z Integrovaného operačního programu. Navíc prý nepředložil kontrolorům ani věrohodné údaje o počtech zaměstnanců, kteří by měli v budově pracovat.

Související