Podle dřívější právní úpravy obsažené ve "starém" občanském zákoníku bylo potřeba nabídku učinit vůči konkrétní osobě. Nový občanský zákoník přináší v tomto směru revoluční změnu, když za nabídku v právním slova smyslu považuje při podnikatelské činnosti také návrh dodat zboží nebo poskytnout službu za určenou cenu učiněný formou reklamy, katalogu nebo vystavením zboží - tedy vůči neurčitému počtu osob.

Omezením takové nabídky je pak zejména vyprodání zásob. To v praxi znamená, že pokud zákazník na nabídku obsaženou v reklamním letáku zareaguje konkrétní objednávkou, je smlouva uzavřena již doručením objednávky inzerujícímu podnikateli. Podle původní úpravy byla reklama, katalog apod. považována pouze za výzvu k podání nabídek a nabídkou bylo teprve jednání zájemce; smlouva potom byla uzavřena až okamžikem, kdy ji osoba inzerující své zboží či služby přijala.

V zájmu bezproblémových vztahů ze smluv mezi smluvními stranami, je nutné určit, kdy vlastně smlouva vzniká. V praxi často dochází k tomu, že se někdo v rámci své podnikatelské činnosti obrací s možnostmi koupě zboží na širokou veřejnost. Obsah takového návrhu může být natolik určitý (může obsahovat všechny podstatné náležitosti smlouvy – tj. předmět, cenu a způsob převzetí), že vyvolává u druhé strany představu, že může nabídku takového podnikatele bez dalšího akceptovat a smlouva vznikne již na základě jednoduchého a nepodmíněného přijetí takové nabídky (uchopením zboží nebo slovním vyjádřením).

Aby se strana, která jednala v důvěře v takový návrh, neocitla v nejistotě, zda smlouva byla nebo vůbec bude uzavřena a za jakých podmínek, poskytuje nový občanský zákoník v rámci ust. § 1732 odst. 2 ochranu osobám, které jednají v důvěře v taková sdělení. Účelem tohoto ustanovení je rovněž snaha o posílení odpovědnosti podnikatelů za pravdivost informací poskytovaných při reklamě tak, aby nesloužila jenom k přilákání pozornosti.

Podle ustanovení § 1732 odst. 2 nového občanského zákoníku se má za to, že: "Návrh dodat zboží nebo poskytnout službu za určenou cenu učiněný při podnikatelské činnosti reklamou, v katalogu nebo vystavením zboží je nabídkou s výhradou vyčerpání zásob nebo ztráty schopnosti plnit."

Toto ustanovení zakládá tedy vyvratitelnou právní domněnku nabídky. Postup při uzavření smlouvy bude v takovém případě následující:

(i) prodávající učiní nabídku vystavením zboží,

(ii) kupující ji poté přijme zasláním objednávky, a

(iii) okamžikem doručení takové objednávky bude smlouva uzavřena.

Za výše uvedených podmínek bude prodávající povinen prodat kupujícímu zboží za uvedenou cenu, a neobstojí argumentace o nesprávném uvedení ceny, tiskové chybě, překlepu či neúmyslném vystavení zboží. Uvedená systematika platí na všechny druhy prodeje (jak na prodej zboží v obchodě, tak i na smlouvy uzavírané distančním způsobem) a dopadá i na vztahy mezi podnikateli.

Aby se jednalo o domněnku nabídky, je potřeba, aby byly splněny následující předpoklady:

  1. Musí jít o návrh dodat zboží nebo poskytnout službu. Z projevu vůle musejí vyplývat podstatné náležitosti, tak aby mohlo dojít k jednoduchému a nepodmíněnému přijetí nabídky. Předmět plnění (s výjimkou množství) musí být proto vymezen tak určitě, aby o něm nebylo nutné další jednání.
  2. Musí jít o prodej zboží nebo poskytování služeb při podnikatelské činnosti.
  3. Domněnka platí pouze pro případy nabízení formou reklamy, katalogu nebo vystavením zboží s uvedením ceny. Nemusí však jít o zboží vystavené fyzicky, stačí jeho vyobrazení či popis – např. v rámci teleshoppingu, e-shopu nebo i letáku z prodejní akce. I přesto, že se v případě reklamy, katalogu nebo vystavením zboží jedná o typické příklady neadresovaných projevů vůle, může uvedené ustanovení dopadat i na adresované právní jednání, např. pokud podnikatel činí nabídku formou zaslání katalogu konkrétním osobám (jednotlivým členům svého klubu). 
  4. Vzhledem k tomu, že v rámci nabídky formou reklamy nebo vystavení zboží chybí dohoda stran o množství a množství je tak určováno pouze jednou stranou, obsahuje ustanovení o domněnce nabídky omezení, smyslem kterého je snaha zabránit nepřiměřenému zatížení podnikatele. Tímto omezením je stav jeho zásob a schopnost plnit. Pokud tedy podnikatel veškeré nabízené zboží již vyprodal či není schopen s ohledem na své možnosti ve vybraném termínu poskytnout službu, smlouva nevznikla.

Vzhledem k tomu, že domněnka nabídky je podmíněná, neuplatní se v případě, že bude prokázáno, že se o nabídku nejedná. Důkazní břemeno ohledně této výhrady bude mít ten, kdo se jí domáhá, tedy podnikatel. Z hlediska náležitostí nabídky se předpokládá zejména vůle být vázán nabídkou pro případ přijetí, a to ve stanoveném rozsahu plnění. K vyvrácení domněnky proto postačí, pokud bude zjevné, že tady taková vůle není, přičemž se použijí obecné výkladové metody nového občanského zákoníku. V praxi tak lze učinit například:

  • výslovným vyloučením, že se jedná o veřejnou nabídku,
  • zdůrazněním nezávaznosti,
  • uvedením ceny jako minimální, nebo
  • uvedením zvláštní formy uzavírané smlouvy.

Výše uvedené případy však nelze zaměnit s pouhým oznámením, že změny jsou vyhrazeny.  Takové oznámení vyjadřuje pouhou možnost odvolání (změnu) nabídky před přijetím a domněnku nabídky tak samo o sobě nevylučuje.

Pokud podnikatel ve svých obchodních podmínkách výslovně stanoví, že vystavení zboží není nabídkou, bude způsob uzavírání smlouvy odlišný. V takovém případě je vystavení zboží pouze výzvou k podání nabídky. Nabídku poté podává kupující zasláním objednávky. Následně musí prodávající objednávku přijmout (potvrdit). Oproti první variantě tedy přibývá jeden krok, a to přijetí objednávky, ke kterému je nutná aktivita prodávajícího.

Závěrem bych ráda upozornila na skutečnost, že nabídka učiněná formou reklamy nebo vystavení zboží bude často veřejnou nabídkou ve smyslu ust. § 1780 nového občanského zákoníku. Navrhovatel bude v takovém případě mít oznamovací povinnost podle § 1783 a 1784 nového občanského zákoníku. Ustanovení o veřejné nabídce se však na nabídku učiněnou formou reklamy neuplatní bez výjimky, když např. smlouva bude uzavřena nikoliv pouze s prvním příjemcem (jak nový občanský zákoník stanoví v ust. § 1782 odst. 1), ale se všemi příjemci do vyčerpání zásob nebo ztráty schopnosti plnit.

Autorka působí jako advokátní koncipientka v kanceláři bnt attorneys-at-law.