Prezident Miloš Zeman v úterý podepsal novelu zákona, která zavádí omezení a přísnější podmínky pro podnikání družstevních záložen. Norma přináší především omezení roční bilanční sumy kampeliček na pět miliard korun, zvýšení příspěvku záložen do Fondu pojištění vkladů na dvojnásobek a omezení výše úvěrů poskytovaných záložnami na 30 milionů korun od roku 2018.
Už od příštího roku by záložny nesměly poskytovat své služby a produkty osobám, které nejsou jejich členy. Zavedení stropu pro bilanční sumu má být účinné od roku 2018. Pokud bilance stoupne nad pětimiliardovou hranici, bude se muset kampelička přeměnit na banku, nebo rezignovat na svůj růst.
Příspěvky záložen do Fondu pojištění vkladů by podle novely měly být vyšší než u bank. Záložny by tak od roku 2015 měly platit čtvrtletně 0,08 procenta z objemu pojištěných vkladů. Nyní odvádí banky i družstevní záložny čtvrtletně 0,04 procenta z objemu pojištěných vkladů, stavební spořitelny 0,02 procenta.
O narovnání platových podmínek v armádě se zasadí další přijatá novela. Nově přijatá norma o vojácích z povolání především propojí funkce v armádě s hodností a služebním platem tak, jak to funguje v řadě zemí Severoatlantické aliance. Nově by podle novely měli mít vojíni základní služební tarif ve výši nejméně 8800 korun měsíčně, svobodníci ale už 19 300 korun, rotní 25 200 korun, poručíci 29 000 korun a kapitáni 38 000 korun. O 20 000 korun vyšší tarif mají mít plukovníci, u generálů se má zvýšit po 10 000 korunách až na 98 000 korun u armádního generála.
Služební plat vojáků ale kromě tarifu budou tvořit výkonnostní příplatek nebo příplatky za službu v zahraničí (minimálně 500 korun denně), za zvýšenou odpovědnost a za služební pohotovost a také zvláštní příplatek například za službu v podmínkách spojených s mimořádnou neuropsychickou zátěží, rizikem ohrožení života nebo zdraví (600 až 8000 korun měsíčně).
Další zákon, který v úterý prezident podepsal, umožňuje výměnu informací o bankovních účtech s jinými státy pro účely správy daní. Smyslem normy je zlepšení boje proti daňovým únikům. Zákon souvisí s tzv. dohodou FATCA, kterou podepsala ČR s USA letos v srpnu. Ta vyžaduje, aby zahraniční finanční instituce informovaly amerického správce daně Internal Revenue Service (IRS), zda u nich mají američtí občané účet s vyšším zůstatkem než 50 tisíc dolarů (asi 952 tisíc korun).
Prezident podpisem stvrdil i novelu, která má zabránit daňovým únikům při přimíchávání zvláštních minerálních olejů do pohonných hmot. Norma počítá se vznikem registru osob nakládajících se zvláštními minerálními oleji, například antikorozními nebo textilními. Mění se také pravidla pro přidělování kontrolních pásek pro značení lihu.
Pravidla investování se zpřísní také zaměstnaneckým penzijním fondům. Neměly by například při investování spoléhat výhradně na informace ratingových agentur. Novelu, kterou připravilo ministerstvo financí kvůli novým unijním předpisům. V Česku sice tyto fondy vznikat nesmějí, zaměstnanecké penzijní pojištění ale mohou nabízet instituce z jiných zemí EU, které k tomu mají povolení a oznámí tuto činnost České národní bance.
Novela upřesňuje třeba působnost arbitra u sporů ohledně životního pojištění. Předloha také upravuje ustanovení týkající se pokoutního investování. Zužuje jej na shromažďování a investování peněz od veřejnosti, a nikoliv od profesionálních zákazníků, jako jsou třeba finanční instituce nebo státy.
Prezident také podepsal zpřesnění pravomocí Rady pro veřejný dohled nad auditem a Komory auditorů, které přináší novela o auditorech. Norma také upravuje podmínky vzniku rejstříku auditorů vedeného profesní komorou. Rada má podle předlohy vedle dohledu nad řízením kontroly kvality auditorů schvalovat obecná pravidla a osoby, které kontrolu kvality auditorů a auditorských společností provádějí. Úprava byla nutná kvůli pravidlům EU.
