O chystané transformaci Národního divadla informoval ve čtvrtek členy senátního kulturního výboru ředitel české první scény Jan Burian. Zdůraznil, že cílem této koncepce je autonomie uměleckých souborů a s nimi i budov a jejich správy. Tedy vytvoření právně, ekonomicky i umělecky samostatných celků pod společnou „značkou“. Opera, balet a činohra by pak jako právnické osoby využívaly služeb společné servisní organizace na základě obchodních vztahů.

Obsáhlá diskuse o systémových změnách byla zahájena už začátkem loňského roku, kdy Burian předal koncepci, jejíž součástí je i návrh zákona o veřejnoprávní instituci v kultuře, ministru kultury Danielu Hermanovi. V průběhu roku koncepci podpořili zástupci divadelní veřejnosti, profesní organizace Opera Europa, jejímž členem je ND od roku 2004, a členové Rady Národního divadla.

"Iniciativa spojená s chystanou transformací musí být nyní na straně ministerstva kultury," řekl po setkání Burian. Upozornil, že vláda má v programovém prohlášení jasný úkol přijmout zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře, a změnit tak podmínky, ve kterých žije česká kultura a živé umění. Za důležité označil vyřešit například deregulaci odměňování umělců i možnost kooperativního financování divadel, na kterém by se mohly podílet stát a město dohromady.

"Bavili jsme se také o nevhodnosti ustanovení zákoníku práce pro práci umělců i zkušenostech ze zahraničí. Ty jsou absolutně odlišné od stavu v České republice - například mzdová regulace umělců neexistuje v žádném evropském státě kromě Česka," dodal. Podporu senátního výboru pro kulturu i podvýboru pro kulturu Poslanecké sněmovny Burian chápe jako jasný signál pro vládu i ministerstvo kultury, že takové změny jsou potřebné.

Náměstkyně ministra kultury Kateřina Kalistová loni v únoru uvedla, že jednou z priorit legislativního plánu, který ministerstvo předloží vládě, bude právě zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře.

Burian to tehdy přivítal jako rozhodující klíč k modernizaci ND. Už tehdy poukazoval na to, že nejen Národní divadlo, ale všechny významné kulturní instituce včetně orchestrů, potřebují nové právní a ekonomické prostředí, aby se odpolitizovalo jejich řízení a mohly například lépe spolupracovat na mezinárodním poli.