Je to jako město duchů, zahraniční majitelé nejsou ve svých domovech a světla ve městě zhasínají. Nepřítomní majitelé škodí podnikání a ceny za bydlení v Londýně se dostávají do popředí politické pozornosti. Napsal to britský nedělník The Observer.

Racine byla restaurací, jakou by si každý v západním Londýně přál: její recenze byly výborné, kuchyně znamenitá a její umístění na ulici Bromton Road záviděníhodné. Po 12 let servírovala svým náročným zákazníkům jídlo vyhovující vysokým francouzským standardům a zdála se býti podnikem, který tu bude 100 let.

Před dvěma týdny ale majitel Henry Harris oznámil, že se v Racine podusil poslední králík a že se restaurace zavírá. Co se stalo?

"Bylo to nevyhnutelné. Místo se nedalo udržet," řekl Harris. "Zvýšení nájmu bylo sice katalyzátorem, ale hlavní příčinou se stal klesající počet obyvatel v oblasti, která by měla být hustě obydlená. Mí původní klienti, kterým bylo mezi 50 a 60 lety, když jsme otevřeli, jsou už poněkud starší. Po recesi si už někteří z nich nemohli dovolit jíst v restauracích tak často. Jiní si uvědomili, jakou cenu mají jejich domovy, a rozhodli se je prodat. Noví majitelé zde nebydlejí. Asi 20 procent bytů je prázdných - to znamená jednu pětinu mé potencionální klientely. Je to velký rozdíl. Ve čtvrti je nyní i lehčí zaparkovat. To bylo dříve v Knightsbridge nemyslitelné."

V Londýně je zhasnuto

Racine je poslední obětí fenoménu, který někteří nazývají "v Londýně je zhasnuto". Nepřítomní majitelé tlačí ceny nemovitostí vysoko, aniž by přispívali místní ekonomice. Když se Racine v roce 2002 otevřel, byla průměrná cena za domov v Knightsbridge 745 000 liber (27,6 milionů Kč). Teď je to 3,4 milionu liber (126 milionů Kč). V Londýně se nachází zhruba 22 tisíc prázdných nemovitostí. Částečně je to následek důležitosti britské metropole, kterou spisovatel William Gibson nazval "přirozeným domovem pro někdy lehce ošemetný odliv kapitálu." Jak příběh restaurace Racine ukazuje, některé podniky pociťují následky.

Nepřítomnost obyvatel je příznačná pro londýnskou prestižní oblast kolem obchodního domu Harrods (i když tento jev můžeme najít i jinde, například v Highgate). Průzkum, který minulý rok provedla agentura Empty Homes, ukázal, že se počet prázdných nemovitostí v Kensigtonu a Chelsea zvýšil o 40 procent. Byla to jediná oblast, kde došlo k takovému nárůstu. Jiné městské obvody, kde se také zvýšil počet prázdných nemovitostí, byly chudé oblasti v severní a severovýchodní části Londýna. Ve městě, kde jakékoliv vlastnictví nemovitosti je čím dál více nedostupnější, je myšlenka prázdných drahých domů pobuřující a politici začínají jednat.

Labouristé chtějí represivní ekonomická opatření

Tessa Jowellová, která doufá, že se v příštích volbách na starostu stane kandidátkou labouristů, označila v deníku The Independent prázdné domovy za "skandál" a slíbila represivní ekonomická opatření. "V dnešním Londýně žijí stovky tisíc lidí, kteří jsou buď v dočasných ubytovnách, na čekacích seznamech pro sociální bydlení, nebo roky daleko od našetření na koupi prvního domova. Na druhé straně jsou tu velmi bohatí, kteří skupují londýnské domy spíše jako zlaté cihličky než jako místa k bydlení."

Hon na nemovitosti má i další vedlejší účinky. Někteří dlouhodobí rezidenti, kteří nyní bydlejí v liduprázdných oblastech, se ocitli v uzavřeném kruhu. Cena nemovitostí vyhnala firmy z jejich kanceláří a s nimi odešli i lidé, kteří v místě utráceli za obědy.

"Měli jsme zákazníky, kteří pracovali nedaleko v bankovních a investičních firmách a kteří si jednou za týden dopřávali pořádný oběd," říká Harris. "Ti jsou už ale pryč. Přestěhovali se kousek odsud na King’s Road, kde je možné sehnat kancelář za zlomek ceny. Znám jednoho architekta, který se přestěhoval do Holbornu. Nenapadlo by mě, že to v centru bude levnější. Výnosy z obědů teď budou poloviční než před pěti lety. Kamarád říká, že je to tu jako město duchů."

Dům používají, když je v Moskvě zima

Nepřímých důkazů o prázdných domech je plno. Agentura Empty Houses použila údaje o dlouhodobé absenci lidí z městského úřadu, ale toto není jediný druh užívání nemovitostí, který ovlivňuje místní ekonomiku. Co třeba byt, který lidé používají tři dny v týdnu, nebo dům, který je obydlený jen po dobu tří měsíců, kdy v Moskvě uhodí tvrdá zima?

"Obyvatelé v této části města byli vždy cizinci, kteří zde byli na krátký čas. To pak vytvořilo časové mezery mezi nájemníky. V posledních letech byl trh s nemovitostmi velmi aktivní a domy na prodej jsou často neobydlené. Některé prostory mohou také pařit lidem, kteří bydlejí zejména na venkově," řekl Neal Hudson, analytik z realitní agentury Savillis.

Další podnikatelé v oblasti zaregistrovali měnící se změny sezonní poptávky. Tibor Ivanics je ředitelem v antikvariátu Robert Frew, pár domů od restaurace Racine, která byla závislá zejména na stálé klientele. "V létě, kdy tu není tak teplé počasí, je tu hlavně v podvečer mnoho Arabů," říká. "Někteří z nich si sem nechávají poslat i svá ferrari, takže v hotelech bydlet nemohou. Před nimi to byli Francouzi."

Lidé si myslí, že podniky v západním Londýně jsou plné od rána do večera, ale zdejší ulice nejsou vždy lemované zlatem. Pro majitele restaurací zřejmě ne. Pro majitele nemovitostí nicméně ulice stále září, i když nikdo není doma.