Šéf polské diplomacie Grzegorz Schetyna opět rozhněval Rusko, když v rozhlasovém rozhovoru zapochyboval o vhodnosti slavit vítězství v druhé světové válce v Moskvě.

Připomněl přitom návrh polského prezidenta sejít se na Westerplatte - poloostrovu u Gdaňska, kde 1. září 1939 začala německá invaze do Polska, a tím i druhá světová válka.

"Proč jsme si vlastně tak snadno zvykli, že Moskva je místem, kde se slaví konec války? Proč ne Londýn, anebo Berlín, což by bylo přirozenější?" položil řečnickou otázku polský ministr.

"Schetyna chce pokrýt hanbou nejen sebe, ale i celou polskou diplomacii a polskou politickou kulturu, když se tak nemotorně a nešikovně snaží zpochybnit výsledky druhé světové války a roli Sovětského svazu jako vítěze," zareagoval náměstek ruského ministra zahraničí Grigorij Karasin. Zároveň doporučil Schetynovi, aby se nad sebou zamyslel, a to i kvůli výrokům zpochybňujícím sovětské osvobození Osvětimi.

Schetyna minulý měsíc Rusy rozhněval slovy, že nacistický tábor smrti Osvětim osvobodili Ukrajinci z 1. ukrajinského frontu. Podle Moskvy šlo o cynickou urážku na účet sovětských osvoboditelů a pokus rozdmýchat nacionalistické vášně.

Polský ministr se posléze nechal slyšet, že šlo o nepochopení a "bouři ve sklenici vody". Prý chtěl jen připomenout, že mezi osvoboditeli Osvětimi bylo i hodně Ukrajinců.

Rusko-polské vztahy jsou nyní pod bodem mrazu kvůli konfliktu na Ukrajině, kde Varšava podporuje Kyjev, zatímco Moskva straní východoukrajinským separatistům.

Kořeny zášti jsou ale mnohem hlubší a Poláci stále vyčítají Rusům, že Rudá armáda 17. září 1939 vtrhla do tehdejšího Polska, aby naplnila tajnou sovětsko-německou dohodu; zajaté polské důstojníky později zavraždila sovětská tajná policie v lese u Katyně nedaleko Smolenska.

Polský prezident Bronislaw Komorowski minulý týden k polským sporům, jestli tažení Rudé armády Polskem v roce 1945 bylo "osvobozením", anebo "druhou okupací", poznamenal, že dobrou příležitostí k těmto úvahám by mohlo být květnové výročí. Dobrým místem pro takovou reflexi by podle něj mohlo být Westerplatte.

Šéf kanceláře ruského prezidenta Sergej Ivanov nicméně Komorowského návrh označil za pokus odpudit vůdce evropských zemí od moskevských oslav. Účast na nich údajně zatím potvrdily hlavy 22 států. Pozvání do Moskvy přijal podle svého mluvčího i český prezident Miloš Zeman.

Nicméně samo ruské ministerstvo obrany podle internetového listu gazeta.ru uvažuje, že by hlavní vojenskou přehlídku neuspořádalo na moskevském Rudém náměstí, ale v Sevastopolu, prý jako demonstraci celému světu, že se Rusko anektovaného Krymu nezřekne.

V takovém případě by zahraniční účast odpadla; připojení poloostrova k Rusku dosud neuznali ani ruští spojenci.

 

Související