Vláda se bude bránit tomu, aby nesprávně počítané mzdy soudců a státních zástupců musela vyplácet zpětně. Bude proto hledat způsob, jak spor dostat před Ústavní soud. Vyplynulo to z úterního jednání premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) s dotčenými ministry a předsedy nejvyšších soudů.
O tom, že ministerstvo práce a sociálních věcí nepoužívá při stanovování platů správný statistický údaj, rozhodl nedávno Nejvyšší soud. Ministerstvo spravedlnosti zatím odhaduje částku, kterou by mělo doplatit soudcům a státním zástupcům, na téměř 1,7 miliardy korun.
Část rozhodnutí Nejvyššího soudu je ale podle Sobotky v rozporu s předcházejícím rozhodnutím Ústavního soudu (ÚS), který se platy soudců zabýval. "Domníváme se, že podle rozhodnutí Ústavního soudu není nárok na zpětnou výplatu prostředků," poznamenal Sobotka.
O problému bude ve středu jednat vláda a koaliční rada, podle Sobotky na předsednictvo vlády přijde i ministryně sociálních věci Michaela Marksová Tominová (ČSSD) a ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO).
"Budeme hledat takové řešení, které bude odpovědné a bude šetrné vůči státnímu rozpočtu, takže musíme poměřovat všechna rizika, která tady v této chvíli existují pro veřejné rozpočty, a zvolit takovou cestu, jež z pohledu státu bude právně nejbezpečnější a také ekonomicky nejbezpečnější," poznamenal premiér.
Podle Válkové je důležité, aby dopad na daňové poplatníky byl co nejmenší, ale aby byl zároveň respektován princip právního státu. Novinářům řekla, že ústavní stížnost mohou podat pouze účastníci sporu. Těmi jsou soudkyně, která žalobu podala, a předseda Okresního soudu Brno-venkov, proti kterému žaloba směřovala.
Předchozí rozhodnutí Ústavního soudu podle Válkové jasně říká, že se týká budoucnosti, nikoli předešlých let. Považuje to za apel nikoli pouze právní, ale také mravně-politický kvůli tomu, aby justice měla dobrý obraz u veřejnosti.
Z odhadovaných 1,7 miliardy korun by soudcům připadlo 1,25 miliardy, což představuje doplatek za roky 2012 až 2015 a částečně též za rok 2011. Částka přitom nezahrnuje náklady na soudní řízení, které mohou státu vzniknout v souvislosti s již podanými nebo potenciálními dalšími žalobami. V podkladech pro vládu resort upozorňuje na to, že ve svém rozpočtu potřebné peníze nemá a že situaci bude nutné řešit s ministerstvem financí.
Ministerstvo práce argumentuje tím, že počítá platy ústavních činitelů podle platného zákona. Podle resortu norma stanovuje, že se při výpočtu má vycházet z průměrné hrubé měsíční mzdy fyzických osob, zatímco NS určil, že by se měly odvozovat z jiné veličiny - průměrné hrubé měsíční mzdy - přepočtené počty.
ČSÚ pravidelně zveřejňuje údaje o průměrné hrubé měsíční mzdě fyzických osob v nepodnikatelské sféře. Ministerstvo údaj používalo při stanovení platové základny soudců a představitelů státní moci. Podle verdiktu však mělo ministerstvo správně vycházet z jiného údaje, který mzdy fyzických osob přepočítává na plné úvazky. Dosud používaný údaj totiž zahrnuje zkrácené úvazky, které průměr stlačují níž.
Platová základna je určitý násobek průměrné mzdy. Ta je u fyzických osob nižší než na přepočtený počet. Pro letošní výpočet platu u fyzických osob činí 23 674 korun, u přepočtu 25 251 korun. Podobné je to v předchozích letech.
Výše platu soudců či zákonodárců se počítá jako součin základny a koeficientu podle odpovědnosti a náročnosti práce. Ministerstvo práce spočítalo, že podle rozhodnutí Nejvyššího soudu by se tedy letos základna soudců zvedla o 4731 korun na 75 753 korun. Plat státních zástupců by se počítal ze základny zhruba o 4258 korun vyšší než dnes, nově z 68 178 korun. U platů poslanců, senátorů, ministrů či šéfů některých rad a úřadů by se vycházelo ze sumy o 3548 korun vyšší než dnes - z 56 815 korun. Podobné je to v předchozích letech.
