Brněnský biolog Richard Štefl získal od Evropské výzkumné rady dva miliony eur (55,4 milionu korun) na výzkum takzvané temné hmoty genomu. Přírodovědec působí ve Středoevropském technologickém institutu Masarykovy univerzity (CEITEC MU). Příspěvek je rozvržený na pět let. Získání grantu je obrovským úspěchem, řekla ČTK mluvčí institutu Jana Šilarová.

Temná hmota genomu neboli nekódující RNA je výzvou pro budoucí medicínu. "Zdá se, že mnohé nemoci mají genetický původ právě mimo kódující oblasti genomu - v jeho temné hmotě," popsal Štefl. Jeho skupina využívá nukleární magnetickou rezonanci a studuje detailní mechanismy vzniku temné hmoty.

Nalezení temné hmoty genomu umožnily až moderní technologie. "Temná hmota genomu je chybějícím článkem pro pochopení mnohých buněčných mechanismů a lidských nemocí, s nimiž si ještě nedokážeme poradit. V současné chvíli je důležité pochopit, jak a proč tato temná hmota vzniká a jaké jsou všechny její buněčné funkce," uvedl Štefl.

Biolog, jenž má za sebou působení v Curychu a Los Angeles, získal peníze v kategorii pro mladé nadějné vědce, kteří již mohou prokázat úspěchy ve vědecké práci a pohybují se v rozmezí 7 až 12 let od ukončení doktorského studia. Podpora mu umožní soustřeďovat se na výzkum, aniž by musel řešit, zda má jeho tým peníze na další rok.

CEITEC je centrem vědecké excelence v oblasti věd o živé přírodě, pokročilých materiálů a technologií. Vznikl jako společný projekt šesti brněnských univerzit a vědeckých pracovišť. Vybudování centra si vyžádalo přes 5,2 miliardy korun. Zaměstnává řadu výzkumníků ze zahraničí.

Loni CEITEC jako jediné pracoviště v Česku získal dotaci více než 60 milionů korun z evropského programu Era Chairs. Díky tomu do Brna zamířila mezinárodně uznávaná bioložka Mary O'Connellová.

Související