Sněmovna schválila školskou novelu, v níž upravila pravidla vzdělávání žáků s postižením. Spornou pasáž o jejich diagnostice v pátek z vládní předlohy vyškrtla. Odmítla také zavést registr pedagogických pracovníků, o který téměř do poslední chvíle usiloval ministr školství Marcel Chládek (ČSSD).

Pravicoví poslanci naopak neprosadili možnost domácího vzdělávání starších žáků, přestože to doporučoval také sněmovní školský výbor. Vládní koalice, která má v dolní komoře většinu, se na tom ale podle předsedy poslanců KDU-ČSL Jiřího Miholy neshodla a řešit by to měla až další novela. Domácí vzdělávání tak zůstává povoleno jen do konce 5. třídy základní školy.

Chládek se netají svým nesouhlasem s rozšířením domácího vzdělávání. Podle něj může být zneužito extrémními světonázory. "Podobný názor je i v některých státech zahraničí, kde i kvůli některým skupinám toto domácí vzdělávání na druhém stupni nemají," uvedl ministr na tiskové konferenci. Svůj postoj ale nepodložil žádnými konkrétními fakty. Po zavedení domácího vzdělávání na druhém stupni by podle Chládka "byl jen krůček pro navržení zrušit povinnou školní docházku".

Nynější novela, kterou dostane k projednání Senát, mění přístup k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. Pro jejich integraci do hlavního vzdělávacího proudu se stanou základem podpůrná opatření, která žáci potřebují. Mezi tato opatření patří použití speciálních učebnic, individuálních vzdělávacích plánů, využívání asistentů pedagoga nebo tlumočníků do znakové řeči s odpovídajícím vzděláním či vytváření studijních skupin.

Tato opatření ocenili i kritici sporného ustanovení o diagnostice, podle něhož se původně mělo vycházet z "hodnocení rozumových a adaptivních schopností dítěte nebo žáka v souvislostech jeho vývoje a jeho sociálního a kulturního prostředí".

Od registru učitelů si Chládek sliboval lepší přehled o tom, kterých aprobací je nedostatek. Podle kritiků včetně ochránců soukromí by ale nákladně sdružoval citlivá osobní data o pedagogických pracovnících, včetně věku a pohlaví. Vznik registru by podle odpůrců ministerstvo stál 2,8 milionu korun, provoz 700 tisíc Kč ročně bez započtení výdajů škol.

Ministr registr do poslední chvíle hájil, nakonec ale k jeho nezavedení zaujal před hlasováním neutrální stanovisko. Hlasování o tomto bodu provázely nejasnosti, které se pokusila osvětlit místopředsedkyně školského výboru Vlasta Bohdalová (ČSSD). "Naším koncem - jednoduše řečeno - je definitivní vyřazení registru z tohoto zákona. To je náš konec," řekla poslancům za jejich hlasitého smíchu. "Je to fajn po takové dlouhé době být za obecního šaška," dodala poté.

Sněmovna odmítla i některé poslanecké úpravy. Nevyhověla návrhu Marty Semelové (KSČM), aby přípravné třídy nemohly zřizovat církevní školy. Ivan Gabal (za KDU-ČSL) neuspěl s požadavkem zjišťovat v oblasti rovného přístupu ke vzdělávání sociální a etnický původ žáků.

Vládní předloha původně vzbudila pozornost zejména tím, že má zakázat ve školách prodej potravin, které jsou v "rozporu s výživovými požadavky", což Sněmovna schválila. Zákaz se týká i reklamy na tyto potraviny. Novela má rovněž zavést jednotné závěrečné zkoušky na učilištích a upravit postavení ředitelů škol tak, aby na školách mohli působit i po skončení šestiletého ředitelského funkčního období.

Sněmovna také projednávala odvolávání Jiřího Zlatušky z čela školského výboru. Některé poslance rozhořčilo, že zápis z jednání výboru neodpovídal podle nich skutečnosti. Následně jej prý někdo upravil. Ve sněmovně se mluvilo o falšování a podvodu, kterým by se měl zabývat mandátový a imunitní výbor. Hlasování o Zlatuškově odvolání vyvolalo ANO, ovšem procedura výměny předsedů výborů je podle jednacího řádu jiná. Klub hnutí ANO nakonec Zlatušku ve funkci v tajném hlasování podpořil a žádná výměna se nekonala.

Související