Zatímco jména nacistických koncentračních táborů jsou všeobecně známá, názvy jako Jermakovo, Kolyma, Norilsk nebo Pečora mnohým nic neřeknou.

Na rozdíl od nacistických koncentračních táborů neexistuje totiž v případě sovětských pracovních táborů Gulagu žádné muzeum vytvořené přímo z někdejšího stalinského "lágru".

Téma, o kterém se v Rusku mlčí, se nyní rozhodla otevřít skupina českých badatelů. 

Tým pod vedením rusisty a publicisty Štěpána Černouška chce vytvořit on-line muzeum Gulagu – kompletní 3D rekonstrukci táborů propojenou s virtuální expozicí předmětů denní potřeby vězňů a výpověďmi pamětníků.

Prostředky na financování projektu se jeho autoři přitom pokoušejí získat prostřednictvím crowdfundingové kampaně na serveru HitHit. Částka, o kterou žádají veřejnost, je 440 tisíc korun. Od pátku, kdy kampaň spustili, se podařilo vybrat 47 tisíc korun, tedy zhruba deset procent celkové částky.

"Projekt on-line muzea Gulagu je v celosvětovém měřítku unikátní. Opuštěné tábory Gulagu dosud nikdo nezmapoval a nezrekonstruoval za využití nejmodernějších technologií, tak jak plánujeme my," tvrdí Černoušek.

"Budeme ale potřebovat 3D scannery, drony a další techniku, kvalitní programátory nebo animátory. To všechno nejsme schopni financovat sami," vysvětluje.

Výchozím bodem pro budování on-line muzea bude panoramatická prohlídka gulagu, která na webové stránce www.gulag.cz funguje již nyní.

Ta je výsledkem tří expedic, při nichž badatelé mapovali pozůstatky sedmnácti táborů podél tzv. Mrtvé trati – transpolární železnice, kterou vězni Gulagu budovali v letech 1947–1953. Využívali přitom technologii panoramatických snímků, objekty rovněž měřili geodetickým vybavením. Modely jednotlivých budov tak odpovídají realitě jak svou podobou, tak svými proporcemi.

"Nyní bychom rádi zorganizovali také další expedici za pozůstatky táborů," říká Černoušek.

Občanské sdružení Gulag.cz vzniklo na konci roku 2009. Jedná se o dobrovolné nezávislé sdružení, které se zabývá fenoménem vězeňského systému Gulag a obecně také sovětským totalitním režimem.

Předsedou sdružení je rusista Štěpán Černoušek, dalšími členy jsou pak ředitel Slovanské knihovny Lukáš Babka, dokumentarista Adam Hradilek, fotograf Pavel Blažek či filmová režisérka Marta Nováková.

Systém koncentračních a nápravně-pracovních táborů začal v Sovětském svazu vznikat v roce 1919, nejvíce se ale rozvíjel za Stalinovy vlády. Historici odhadují, že jím prošlo 15 až 18 milionů vězňů, z nichž nejméně 1,5 milionu nepřežilo. Mezi vězni Gulagu bylo také 25 tisíc československých občanů.