Podle ministerstva není současná právní úprava dostatečně jasná a určitá. To pak vede k její nepředvídatelnosti a aktuální stav neodráží ani požadavky Evropského soudu pro lidská práva. Nově tak chce ministerstvo nastavit konkrétní možnosti ochrany pro osoby, které s pobytem v zařízení sociálních služeb nesouhlasí.

Podle ředitele odboru sociálních služeb ministerstva práce Davida Pospíšila je hlavní problém v tom, že zařízení často s klientem nekomunikují, neznají jeho názor a potřeby. Může se tedy například stát, že osoba je omezena na svobodě z důvodu duševního onemocnění, které je však dočasné a osoba pak v zařízení setrvává bezdůvodně.

Do budoucna by se proto povinně u osob, které jsou schopny o sobě rozhodovat a nejsou nebezpečné sobě nebo ostatním, zjišťovalo, zda chtějí v zařízení zůstat a co jim vyhovuje. Vyjádřit by se pak také měla rodina nebo ošetřující lékař, jak je tomu třeba ve Švýcarsku, a hledalo by se možné východisko.

Pokud v současnosti osoba se svým umístěním do zařízení nesouhlasí, musí se obrátit na soud, což však často činí prostřednictvím opatrovníka. Soud často osobu umístěnou v zařízení sociálních služeb k jednání ani nepřizve, což je podle Ministerstva práce a sociálních věcí nepřípustné. Do budoucna by se měl vždy brát ohled na názor osoby, která zde má být umístěna. Podnět k přezkumu by také mohly podat další osoby jako poskytovatel služby, personál zařízení nebo i třetí osoby. Změnit by se měly také kompetence obcí a krajů, aby se zlepšila dostupnost pro klienta vhodné sociální služby.

K zavedení změn je nutné přidat nová ustanovení do zákona o sociálních službách a také novelizovat zákon o zvláštních řízeních soudních. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto chce co nejdříve začít jednat s Ministerstvem spravedlnosti.

Související