Vážený tazateli,

Ohledně odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli, Vás můžeme odkázat na úpravu v zákoníku práce (262/2006 Sb.) a to konkrétně §250 a následující.

Ke vzniku obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu musí být splněny určité předpoklady, na jejichž existenci zákon vznik odpovědnostních vztahů váže. Aby tento odpovědnostní vztah byl naplněn (tj. vznik odpovědnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli), musí být naplněny tyto předpoklady:

  1. vznik škody na straně zaměstnavatele jako majetkové újmy vyjádřitelné v penězích,
  2. porušení povinnosti zaměstnancem při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ní nebo úmyslné jednání proti dobrým mravům (§ 261),
  3. příčinný vztah: škoda vznikla opravdu porušením povinností zaměstnance,
  4. zavinění zaměstnance (úmyslné, nebo nedbalostní).

Zaměstnanec, který odpovídá za škodu (dle výše uvedeného) je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav.

Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.

Dále platí, že výši požadované náhrady škody určuje zaměstnavatel. Výši požadované náhrady škody je zaměstnavatel se zaměstnancem povinen projednat a písemně mu ji oznámit zpravidla nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že za ni zaměstnanec odpovídá.

Souhlasí-li (uznává-li) zaměstnanec s takto požadovanou náhradou škody může s ním zaměstnavatel uzavřít dohodu o způsobu náhrady škody. Dohoda podle věty první musí být uzavřena písemně.

Ovšem pokud zaměstnanec svoji odpovědnost za vzniklou škodu neuzná nebo nesouhlasí se stanovenou výší náhrady škody, bude zaměstnavatel nucen obrátit se na soud. Zaměstnavatel nemůže jednostranně započítávat vzniklou škodu na jakoukoliv část mzdy. Takové započtení je neplatné.

Jestliže jste se zaměstnavatelem žádnou dohodu neuzavřel a on Vám přesto nevyplácí mzdu, odkazujíc na Vámi způsobenou škodu, postupuje protizákonně. Dostává se tak zároveň do prodlení s vyplacením mzdy, čímž Vám vznikají další nároky dle zákoníku práce, či občanského zákoníku (okamžité zrušení pracovního poměru apod.).

Doporučujeme Vám se na zaměstnavatele obrátit co nejdřív, upozornit ho na výše zmíněné konotace jeho konání (zejména na ustanovení § 13 odst.1 písmeno b) zákona 251/2005 o inspekci práce – pokuta až do výše 2 000 000 Kč) a nevyplatí-li Vám mzdu okamžitě, obraťte se na příslušná inspektorát práce. Nevyplacenou mzdu je pak nutné vymáhat soudní cestou a to žalobou k příslušnému okresnímu soudu.