Poslanci zatím myšlence obnovení základní vojenské služby nebo povinných odvodů, o kterých mluvil premiér Bohuslav Sobotka, příliš nefandí. Shodují se, že by Česko přišla velmi draho a nebyla efektivní.

"Samozřejmě vnímám měnící se bezpečnostní prostředí. Myslím, že nejdřív si musíme vyjasnit, jestli chceme jít tímto směrem – de facto proti tomu, co jsme posledních deset patnáct let podporovali," říká na myšlenku obnovení základní vojenské služby předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). "Znamenalo by to znovu vybudovat infrastrukturu, kterou jsme se zrušením základní vojenské služby ztratili. Kasárna, techniku," nastiňuje někdejší stínový ministr obrany.

Sám by se přikláněl k tomu, aby se na školy vrátila obdoba branné výchovy a zároveň se více podporovali rezervisté v aktivních zálohách. Ty v současné době mají pouhých 1200 příslušníků. Inspiraci Hamáček nachází v modelu, který funguje ve Velké Británii.

Členka sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) vidí jako krajní řešení i variantu povinných odvodů. Ty přitom jako mírnější řešení navrhuje v novém branném zákoně ministerstvo obrany.

Nábory i vzdělávání

"Máme kvalitní profesionální armádu, je třeba ji vybavit, dovzdělat, vytvořit podmínky, aby byla funkční, zvládnout nábory," vidí jiné priority. Je prý spíše potřeba naplnit stavy a zároveň přilákat více dobrovolníků do aktivních záloh a vytvořit tak určitý "bazén".

Souběžně s tím by se na případnou obranu státu měly připravovat i děti ve školách. Ať už výchovou k vlastenectví, tak tělesnou přípravou. "Zajímalo by mě, kolik z řekněme sto tisíc 18letých by dnes bylo způsobilých - udělalo kotoul, 50 kliků a tak dále," dodává Černochová.

Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) ale popírá, že by se o základní vojenské službě uvažovalo. Novela branného zákona podle něj pracuje pouze s odvody. "Tedy s registrací. Vůbec to neznamená vojenskou službu. Odvod znamená, že stát bude vědět, kolik lidí v příslušném ročníku je schopno a ochotno se podílet na branné povinnosti," uvedl ministr.

Podle experta generálního štábu Pavla Ťuláka se ale otázka povinných odvodů zbytečně zdramatizovala. "Odvodem se rozumí pouhé správní řízení, v němž se rozhoduje o chráněných právech a povinnostech občana," řekl už dříve deníku Aktuálně.cz. Při odvodu se tedy posuzuje jen to, zda občan je, či naopak není schopen vojenské služby. Pokud bude zdráv, tak bude i odveden a stává se vojákem v záloze.

Sobotka je pro základní službu

Obnovení základní vojenské služby, byť třeba pouze na tři měsíce, podporuje premiér Bohuslav Sobotka. "V současné době 20tisícová armáda není schopna ubránit naše území. Nemáme vycvičené zálohy. Nezbývá než znovu naučit mladé muže používat zbraně k obraně státu," řekl Sobotka deníku MF DNES.

Sobotku podporuje další člen výboru pro obranu Ivan Gabal (KDU-ČSL). "Představa, že naši obranu budou mít na starosti spojenci, je naivní. Musíme mít vlastní schopnost se bránit, abychom pomoc dokázali efektivně zapojit," řekl deníku Aktuálně.cz.

Služba by ovšem měla být otevřená i pro ženy. Podotýká ovšem, že podobné úvahy musejí jít ruku v ruce se zvyšováním rozpočtu na obranu a růstem bojových kapacit armády. Což se podle něj zatím neděje.

Ministr obrany Martin Stropnický nicméně oponuje, armáda se chystá jak na doplnění stavů, tak i výzbroje. "Už v letošním rozpočtu máme oproti loňsku skoro dvě miliardy korun navíc. Mohli jsme tak rozjet nábory – letos chceme přijmout 1500 nových vojáků, příští rok 1700 a rok na to 2000. Chystáme pořízení nové techniky, naplňujeme sklady základní výstrojí pro vojáky," řekl.

Premiérova slova o vojenské službě považuje za přeřeknutí. "Potkali jsme se s panem premiérem na chvíli dnes ráno ve sněmovně a říkal, že to je asi nepřesnost jeho mluvčího," dodal ve středu ministr.

Zeman se vyslovil pro dobrovolnou domobranu

K návrhu branného zákona se ve středu vyjádřil také Miloš Zeman. Prezident se vyslovil pro zavedení "dobrovolné domobrany", jejíž členové by podstoupili několikaměsíční výcvik. Ta by podle něj měla doplnit profesionální armádu.

Podle Zemana byla profesionální armáda vytvořena proto, aby měli vojáci dostatek času zvládnout výcvik s moderní technikou. "Je nesmysl, aby voják odešel do civilu právě v okamžiku, kdy byl konečně vycvičen," řekl Zeman s tím, že je proto pro zachování profesionální armády.

"Na druhé straně se vůbec nebráním jakési dobrovolné domobraně s výcvikem dejme tomu tříměsíčním," podotkl. Podobné jednotky podle něj mají třeba USA nebo Švýcarsko. "Ale myslím si, že bychom měli naprosto jasně rozlišovat mezi profesionální armádou a řekněme dobrovolnickou obranou, která by měla méně náročný a také krátkodobější výcvik," dodal.

Cvičení jen v případě ohrožení

Podle navrhované novely by muži i ženy prošli evidencí, která by "vyřadila" ty, u nichž jsou různé zdravotní překážky, například astma. Vyřazeni by byli i lidé, kteří by uvedli nějakou osobní překážku, tedy náboženské vyznání nebo třeba svědomí. "Pak bychom si vás zapsali a tím by to skončilo," doplnil ministr.

Na tříměsíční cvičení by byli posláni zaevidovaní lidé až poté, co by se zhoršila bezpečnostní situace. Podle Stropnického by šlo o jakýsi předstupeň stavu ohrožení. "Pro mě by ten stav nastal, kdyby se Rusko dopouštělo nějakých akcí v Pobaltí," uvedl ministr v pořadu DVTV. Povolávaly by se pouze potřebné profese, nikoliv plošně.

Související