Do Prahy v neděli přiletělo dalších 35 krajanů z Ukrajiny, kteří se kvůli obavám z bezpečnostní situace v zemi rozhodli přestěhovat do Česka a získali tu povolení k trvalému pobytu. Krajané z jihu a východu Ukrajiny přiletěli armádním speciálem a na ruzyňském letišti je přivítali prezident Miloš Zeman, ministr vnitra Milan Chovanec a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (oba ČSSD). Podle Zemana by nakonec z Ukrajiny mohlo přijet celkem až 500 krajanů.
"Vítejte doma!" pozdravil prezident ukrajinsky v hale starého ruzyňského letiště druhou velkou skupinu Ukrajinců českého původu, kteří zažádali o přesídlení do země svých předků. Jde o 13 rodin převážně z Oděsy a okolí. Dvě rodiny jsou z Čechohradu a jedna z Doněcku. Někteří z krajanů mají v Česku příbuzné, kteří se do vlasti vrátili už v minulosti. Většinou šlo o mladší lidi. Jsou mezi nimi lékaři nebo policisté.
V projevu Zeman připomněl, že loni dostal několik dopisů od krajanů z Ukrajiny, kteří ho žádali o pomoc s repatriací. Za to, že se nakonec tito a další dostali do Česka, veřejně poděkoval ministru vnitra Chovancovi a jeho spolupracovníkům. Neopomněl pak už poněkolikáté zkritizovat velvyslance v Kyjevě Ivana Počucha za to, že tvrdil, že do Česka chtějí přesídlit jen čtyři krajanské rodiny.
"Dostal jsem zprávu z ministerstva vnitra, podle níž lze očekávat, že celkový počet těchto repatriantů dosáhne výše 500 osob," uvedl Zeman, kterému krajané zazpívali česky píseň "Ach synku, synku" a prezident se k nim po chvilce přidal. Některé děti krajanů, kteří v neděli přiletěli, pak Zemanovi předaly květiny a obrázky.
Do Prahy v sobotu přiletěla i paní Naděžda z jihoukrajinské Oděsy, jejíž předci odešli z Čech na Ukrajinu v roce 1869. "Rozhodli jsme se, že to bude pro nás větší užitek, když budeme v České republice," řekla. K přestěhování ji prý vedl strach z války na východě země a nejistá politická situace. "U nás se už hodně lidí chtělo vrátit už před tou válkou a ta to jen urychlila," dodala.
"Všechno, co se tam dělo, jsem viděl na vlastní oči, neznáme to jen z doslechu. Pracovali jsme dnem a nocí v místech, kde ostřelují města těžkými děly, lidé nám v panice telefonovali a ptali se, co mají dělat. Člověk nemůže dělat nic, je to velký nápor na psychiku," popsal situaci doma pětadvacetiletý policista Vadim Gnoilek. Do vlasti svých prarodičů z otcovy strany přiletěl s manželkou, synem a dcerkami-dvojčaty.
První skupina 44 lidí z Čechohradu na východě Ukrajiny přijela na počátku března autobusem. Někteří další se pak přesunuli automobilem. Celkem už je v Česku 87 krajanů. Ostatní držitelé povolení k trvalému pobytu mají přijíždět průběžně po vlastní ose.
Toto povolení udělily české úřady ve zrychleném řízení 150 krajanům hlavně z jihu a východu Ukrajiny, kteří byli nejvíce ohroženi boji mezi vládními a separatistickými silami na Donbasu. Úřady jsou v kontaktu také s volyňskými Čechy ze Žytomyru a dalších měst na západě Ukrajiny.
Až do Česka přijede celá první vlna krajanů, úřady podle Zaorálka zhodnotí výsledek jejich přesídlení a rozhodnou, zda nabídnou přesun i dalším Ukrajincům českého původu. "Zhodnotíme, jestli třeba v těch ohrožených částech Ukrajiny nejsou ještě další krajané, kterým by se mělo pomoci," řekl novinářům ministr zahraničí.
Po přivítání na letišti nasedli krajané do připravených autobusů, které je odvezly do Červené nad Vltavou v jižních Čechách, kde budou stejně jako ostatní přesídlenci dočasně ubytováni. V hotelu ministerstva vnitra mohou zůstat půl roku s možností prodloužení pobytu až na rok. Kromě ubytování mohou od českého státu dostat finanční pomoc až 50 tisíc korun pro dospělé a 20 tisíc pro děti, získají asistenci při hledání trvalého bydlení nebo zaměstnání a možnost absolvovat jazykové kurzy a další aktivity pro začlenění do české společnosti.
Vláda na přesídlení uvolnila v polovině ledna 66 milionů korun. Program se týká krajanů z celého světa, kteří se ocitnou v krizové situaci, jaká je nyní na Ukrajině.
České a slovenské osobnosti požadují větší podporu Ukrajině
Zhruba 130 českých a slovenských osobností veřejného života se otevřeným dopisem obrátilo na lídry nejdůležitějších západoevropských zemí, evropských institucí a Spojených států amerických. Požadují, aby poskytli větší podporu Ukrajině v boji proti ruské agresi.
"Výzva vznikla u příležitosti 76. výročí invaze Hitlerova wehrmachtu do Československa a okupace českých zemí, aby připomněla současným politickým elitám důsledky politiky appeasementu, která místo k míru vedla k válce," uvedli signatáři v prohlášení. V otevřeném dopise pak přirovnávají současnou situaci na Ukrajině k postavení někdejšího Československa při podpisu Mnichovské dohody.
"V roce 1938 v Mnichově Velká Británie a Francie - spojenci Československa - za tichého přihlížení ostatních demokracií zradili Československo a pod záminkou ochrany německé menšiny umožnili Adolfu Hitlerovi zabrat rozsáhlou část území naší země a nakonec ji rozbít a obsadit," napsali autoři dopisu. Podle nich se nyní situace opakuje - USA a evropské země "nedostatečně podporují Ukrajinu, kterou napadlo Rusko".
Otevřený dopis podepsali například publicista Fedor Gál, politolog Bohumil Doležal, režiséři Jan Hřebejk či Jiří Menzel, hudebník a bývalý ministr pro lidská práva Michael Kocáb, bývalý ministr vnitra Jan Ruml nebo publicistka Petruška Šustrová. Výzvu adresovali prezidentu USA Baracku Obamovi, britskému premiérovi Davidu Cameronovi, německé kancléřce Angele Merkelové, francouzskému prezidentovi Françoisi Hollandovi, předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi a šéfovi Evropské komise Jeanu-Claudu Junckerovi.
