Spuštění celostátního elektronického systému, přes který budou moci všichni zadavatelé zdarma vypisovat zakázky, má nové datum.

Po dalších zátěžových testech ho chce ministerstvo pro místní rozvoj spustit letos v létě.

„Počítáme s ostrým provozem od června nebo července letošního roku. Samozřejmě pokud zátěžové testy neodhalí nějaký problém,“ říká Lukasz Kryński, šéf poradců ministryně Karly Šlechtové. Podle původních záměrů mělo tržiště pro složitější zakázky fungovat už od začátku letošního roku.

Část zadavatelů na spuštění webového rozhraní už netrpělivě čeká. Elektronické tendrování si zatím kupují od soukromníků a potřebují vědět, jestli mají prodlužovat dobíhající smlouvy. Ve zkušebním provozu, kde se už jednou zátěžové testy prováděly, je nahlášeno asi 170 firem či úřadů, mezi nimi například ČEZ, většina ministerstev, Čepro, státní zastupitelství nebo třeba kraj Vysočina.

Dohromady ti, kteří se do testování tržiště zapojili, představují asi třetinu trhu s veřejnými zakázkami. Výhodou centrálního tržiště, které poskytuje stát, je, že zadavatelé ho používají zadarmo a mají garantováno, že všechno dělají podle zákona.

Dosud zadavatelé využívají webové aplikace od soukromníků, a právě proto, že mnohým z nich běží smlouvy a provázali zadávací web se svými dalšími softwary, nebude Národní elektronický nástroj (NEN) povinný pro všechny.

„Řešíme, jak do zákona nastavit povinnost užívání. Jestli jen pro všechny ústřední úřady, nebo udělat povinnost širší. Případně zohlednit ekonomickou výhodnost,“ dodává Kryński. Jde o to, že pokud už například Praha svůj zadávací systém má, musí si zvážit, jestli by vypovězením smlouvy neplatila takové penále, že se jí přechod na bezplatný NEN zatím nevyplatí.

Úřady v takové situaci mohou nechat své smlouvy doběhnout a pomalu se na přechod pod národní nástroj připravovat.

Do roku 2018 pak kvůli nařízení Evropské unie musejí elektronicky soutěžit úplně všichni zadavatelé. Například malé obce teď žádnou webovou možnost nevyužívají a pracují s vytištěnými papíry.

Pro ně bude rozhodnutí jasné – bez problémů přejdou na neplacený státní software.

Ten podle vedoucí oddělení elektronického zadávání na ministerstvu pro místní rozvoj Evy Vízdalové stát vyšel na 165 milionů korun za vytvoření a desítky milionů za technické úpravy nebo dozor. „Za tržiště zakázek od soukromníka platíme teď 30 tisíc měsíčně podle smlouvy z roku 2006. To je víc než tři sta tisíc ročně jen na tomto ministerstvu, takže návratnost investice je rychlá,“ říká Vízdalová.

Ministryně Šlechtová nechala projekt NEN po svém nástupu zastavit a vyžádala si řadu posudků a auditů.

V tom, jestli funguje, elektronický nástroj obstál, stejně tak v ekonomické výhodnosti. Horší výsledky měl v testech bezpečnosti, kdy se ho, lidově řečeno, podařilo hacknout. Problém je už podle Kryńskiho odstraněný a nové zátěžové testy se dělají právě proto, aby ukázaly, že systém je už bezpečný a ustojí, když se do něj najednou odešlou tisíce požadavků.

Kdyby se totiž například „nepropsalo“ vyhlášení zakázky do věstníku, už to stačí Evropské unii, aby na projekt neposlala ani euro.

Kvůli bezplatnému národnímu tržišti už vznikla i opoziční skupina, která si založila web NENEN.cz, kde vysvětluje, proč by měl být celý projekt zrušen a soutěžení po síti zůstat v rukou soukromého trhu.

Za webem stojí mimo jiné i dvě firmy, které tento soukromý trh se zakázkami představují. A kvůli odkládání spuštění NEN se objevila spekulace, o níž psal i IHNED.cz a Aktuálně.cz, že ministryně privátnímu sektoru nahrává na úkor státu.

Dvě největší tržiště provozují společnosti QCM a Gordion a s většinovým majitelem Gordionu Pavlem Robkem Šlechtová pracovala v Evropském centru pro veřejnou správu. Ministryně odmítá, že by podobné úvahy byly pravdivé.

„Spojovat ministryni s jejím deset let starým zaměstnavatelem, od něhož navíc odešla po etické roztržce, je účelová nepravda,“ říká mluvčí ministerstva Veronika Vároši.