Podle bývalého prezidenta a zakladatele ODS Václava Klause pravice v Česku prakticky neexistuje. "Říkám to nerad, ale je to pravda. Tak velká síla, jakou pravice měla hned po roce 1989, byla jakási historická aberace, výjimka. Komunismus natolik zdiskreditoval levici, že jsme mohli načas získat vliv, který de facto tradici naší země neodpovídal," řekl exprezident v rozhovoru, který vyjde ve čtvrtek v týdeníku Ekonom.

Václav Klaus poznamenal, že se společnost vrátila do "špatného normálu".

Příčiny pádu ODS vidí ve ztrátě transformačního patosu a sázce na laciný antikomunismus i barvotiskový proamerikanismus.

Vedle toho ale připomněl i subjektivní vývoj, který pravicové strany oslabil. "ODS se vnitřně proměňovala. Ztrácela patos transformačního období, začali v ní dominovat lidé, kterým daleko více než o proměnu země šlo o jejich vlastní byznys," zavzpomínal Klaus na odchod z čela strany, která na počátku devadesátých let minulého století prosadila rychlý přechod k trhu. Dodal, že tyto tendence posílily s příchodem Mirka Topolánka do vedení a že se pak zbytečně vsadilo na pozdní a laciný souboj s komunismem.

“To, co teď předvádí Miroslava Němcová, to nevěřím vlastním očím. Žádné takové výroky za těch deset let, co jsem ji v ODS znal, nepronášela a najednou se stala radikální komunistobijkou. A to, jak v ODS začali mít stále větší sílu lidé jako Saša Vondra a s ním spojená mladá generace, kteří vsadili na triviální a barvotiskový proamerikanismus, to je další úder, který ODS dostala,” konstatoval Klaus.

Naznačil také, že se ještě nevzdává. I když tvrdí, že opětovnou kandidaturu na prezidenta nezvažuje, na druhou stranu takovou možnost ani nevyloučil.

"Upřímně říkám, že to není projekt, který řeším, který mám, kterým se zabývám. Přísahám. To není úskok od otázky. Vždy samozřejmě platí ta hloupá věta, že politik nemá nikdy říkat nikdy, ale opravdu to není moje…," nedořekl Klaus v odpovědi na přímou otázku Ekonomu, zda bude znovu usilovat o prezidentskou funkci. A připomněl, že se stále setkává s lidmi, kteří ho k návratu na Pražský hrad vyzývají. 

Za svůj hlavní úkol teď považuje otevírat debatu o budoucnosti Evropy. Starý kontinent podle něj potřebuje hlubokou systémovou změnu, podobnou, jakou po pádu komunismu prodělalo někdejší Československo, tedy návrat k trhu a osvobození od bruselské byrokracie.

Související