Sněmovna po měsících odkladů ve čtvrtek podpořila v prvním kole dohodu o přidružení mezi EU a Ukrajinou. Poslanci Úsvitu a KSČM neprosadili její zamítnutí. Smlouvu tak bude před závěrečným schvalováním projednávat sněmovní zahraniční výbor a výbor pro evropské záležitosti. Poslanci jim na to dali jen 40 dní místo 60. Senát smlouvu schválil už koncem loňského roku.
I závěrečný díl úvodního kola projednávání asociační dohody tvořila obsáhlá debata poslanců o tom, kdo nese větší vinu na současném dění na Ukrajině a na rusko-ukrajinském konfliktu. Kritici upozorňovali mimo jiné na mnohamiliardové náklady, které bude muset EU na Ukrajině vynaložit. Varovali před rizikem, že peníze skončí v kapsách oligarchů, čímž argumentoval například autor návrhu na zamítnutí Karel Fiedler (Úsvit). Podpořilo ho ale jen 30 ze 147 přítomných poslanců.
"Nikdo nechce, aby se cpali peníze do kapes oligarchů. Nepředstavujte si, že Evropa dnes mávne prostě rukou a řekne: Tak jim to tam pošlete, zalepte ty díry, nás nezajímá, co s tím bude," ujišťoval poslance ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Podobně jako další zastánci smlouvy zdůrazňoval, že stabilita a demokracie na Ukrajině je jak v zájmu EU, tak Česka. "My máme zájem na konsolidované Ukrajině, stabilizované Ukrajině. Všichni víme, že opačný vývoj by nás ohrozil všechny," uvedl Zaorálek.
Jeho ministerský předchůdce Karel Schwarzenberg (TOP 09) řekl, že bude drahé udržet Ukrajinu na demokratické cestě, "ale je to zatraceně v našem vlastním bezpečnostním zájmu". Podle něj Ruský federace vede už desetiletí válku proti ukrajinské nezávislosti. "A anžto Ruská federace vede válku proti Ukrajině, tak to bude také stát peníze nás," dodal.
Reagoval tak na dotaz předsedy KSČM Vojtěcha Filipa, kdo bude schopen zaplatit ukrajinské dluhy. Filip rovněž obhajoval odmítavý přístup sesazeného ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče k dohodě. Další poslanec KSČM René Číp označil svržení Janukovyčova režimu za puč a hájil připojení původně ukrajinského Krymu k Rusku.
Poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna doporučoval přijmout po vzoru slovenského parlamentu k dohodě doprovodné usnesení, v němž by vyjádřil podporu demokratizačním a integračním procesům na Ukrajině a zároveň se vymezil proti negativním jevům v zemi.
Dohodu o přidružení mezi unií a Kyjevem už dříve ratifikovaly evropský a ukrajinský parlament, souhlas do konce března přidaly parlamenty 17 států unie. Ze zemí visegrádské skupiny je Česko poslední, které ratifikační proces nedokončilo.
Schvalování smlouvy nebylo jednoduché ani na Ukrajině s ohledem na postoj sesazeného proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Politická část dohody byla podepsána koncem loňského března a ekonomická část až v červnu po mimořádných prezidentských volbách. Klíčová pasáž dohody o vytvoření zóny volného obchodu má vstoupit v platnost počátkem roku 2016. K principům smlouvy patří úcta k demokratickým zásadám, lidským právům a základním svobodám, zásady svobodného tržního hospodářství a boj proti korupci.
