Manželku a syna masového vraha z Uherského Brodu Zdeňka K. čekají další nepříjemnosti. Budou se totiž zřejmě muset finančně vyrovnat s příbuznými osmi obětí, které Zdeněk K. v únoru postřílel v restauraci Družba.

O odškodné za násilnou smrt svých blízkých se sice nikdo zatím oficiálně nepřihlásil, velmi pravděpodobně se to však stane. Nárok na peníze budou mít příbuzní i přes to, že viník je mrtev. Případné závazky totiž jeho rodina zdědí.

"Pokud po mrtvém pachateli zůstane nějaký majetek, mohou poškození žádat o odškodnění z dědictví," potvrzuje právník Václav Bednář, který se specializuje na dědické právo.

Podle propočtu právníků jsou ve hře až desítky milionů korun.

Odškodné za zmařený lidský život už se totiž nepočítá podle tabulek, kde měl hodnotu 240 tisíc korun. S loňským příchodem nového občanského zákoníku už o výši odškodného rozhodují výlučně soudy podle svého uvážení.

Příbuzní obětí tak mohou viníka nebo jeho dědice žalovat o jakoukoliv sumu, kterou si však musejí umět obhájit.

"Nyní se každý případ posuzuje individuálně. Je totiž rozdíl, když například autem připravíte o život pětaosmdesátiletého muže s nevyléčitelnou chorobou, či osmnáctiletého zdravého mladíka," říká autor nového občanského zákoníku Karel Eliáš.

Střelba v Uherském Brodě však byla natolik mimořádný úmyslný zločin, že pro příbuzné vraha jsou výchozí okolnosti u případného soudu velmi nepříznivé. Soudy podle příkladů z praxe posledních měsíců přiznávají mnohem vyšší odškodné. A nejen partnerovi či dětem, ale i sourozencům oběti nebo jeho vnoučatům. Každému zpravidla okolo půl milionu korun.

"Pokud by se tedy u každé z osmi obětí přihlásily v průměru čtyři osoby, jsme zhruba na šestnácti milionech korun," spočítal právník Roman Žďárek.

Závazek se dá snížit

Manželka Zdeňka K. a jeho syn však mohou dopady žádaného odškodného výrazně zmírnit a nakonec zaplatit jen zlomek žádaných milionů. To kdyby uplatnili takzvanou výhradu soupisu pozůstalosti.

Úředníci by v takovém případě museli napřed zjistit čistou hodnotu dědictví po Zdeňkovi K. a výsledná částka by pak byla nejvyšší možnou hranicí, na kterou by měli poškození v rámci odškodného nárok. V praxi by tak nevinní příbuzní přišli maximálně "jen" o dědictví.

"Pokud by tuto výhradu neuplatnili, museli by platit odškodné v plné požadované výši," upozorňuje právník Karel Eliáš.

Z jaké částky by manželka Jarmila K. a její syn případné odškodné hradili, není úplně jasné. Majetkové poměry Zdeňka K. dosud nejsou upřesněné.

Jezdil ve starší ojeté škodovce a z veřejně dostupných informací v katastru nemovitostí vyplývá, že v době zločinu vlastnil řadový domek v Javořinské ulici v Uherském Brodě.

Měl ho spolu se svou ženou ve společném jmění manželů a tržní hodnota domu se podle oslovených místních realitních makléřů pohybuje okolo dvou milionů korun.

Pakliže Zdeněk K. neměl další majetek a spoluvlastnil jen tento dům, do dědictví by šla jen jeho polovina, tudíž podíly domu v hodnotě jednoho milionu korun, které by si případně mohly mezi sebe rozdělit rodiny obětí.

Vzhledem k počtu obětí a jejich příbuzných by pak na hlavu vycházela suma v řádu desítek tisíc korun. Ovšem opět jen v podílech na částech domu.

Hotové peníze by pozůstalí mohli získat například prodejem půlky domu, jehož druhá polovina připadne Jarmile K.

Tedy pokud neexistuje závěť, která by změnila tradiční postup dědění na přímé příbuzné.

"Jsou to všechno hypotetické varianty, navíc situace je v tomto případě velmi komplikovaná," podotkl právník Václav Bednář.

Rodiny obětí únorového masakru už první symbolické odškodné dostaly. Uherskobrodská radnice vyplatila krátce po neštěstí každé rodině dvacet tisíc korun. Tutéž částku dostali i příbuzní postřelené ženy, která útok šíleného muže přežila.

Město zároveň otevřelo veřejnou sbírku, jejíž výtěžek chce rovněž rozdělit příbuzným obětí. Lidé mohou peníze posílat až do konce dubna, nyní je na účtu přes jeden a půl milionu korun.

Jak přesně se peníze budou dělit, zatím není jasné. "Klíč musíme teprve určit," řekl místostarosta Uherského Brodu Jan Hrdý.

Související