Prezidenta Miloše Zemana se dotklo vyjádření amerického velvyslance v České republice Andrewa Schapira, který kritizoval jeho plánovanou cestu do Moskvy u příležitosti 70. výročí od konce druhé světové války. Americký velvyslanec má dveře na Hrad zavřené, řekl podle serveru Parlamentní listy prezident.

Velvyslanec je nyní na velikonočním víkendu v USA. Na svůj twitter v neděli napsal: "Probudil jsem se, zapnul jsem počítač a vidím, že zatímco jsem spal, se toho hodně stalo. Jsem rád, že jsem vypnul telefon."

"Rozumím tomu, že chce vzdát hold obětem druhé světové války. Nicméně si myslím, že by bylo nešťastné, kdyby se prezident Zeman zřejmě jako jediná hlava státu z EU zúčastnil vojenské přehlídky v době, kdy ruská vojska v rozporu s mezinárodním právem destabilizují sousední zemi," upozornil Schapiro.

Zeman: V Moskvě uctím vojáky, díky kterým nemusíme říkat "heil Hitler" - čtěte ZDE

"Je mi líto, že prezidenta Zemana se mé vyjádření dotklo. Očekával bych, že jakožto někdo, kdo tvrdí, že si váží přímočarého jednání, prezident ocení mou upřímnost," pokračoval americký diplomat. "Cením si dobrých pracovních vztahů s kýmkoli a chci, aby věděl, že mé dveře mu zůstanou otevřené. A českému národu bych rád vzkázal, že vláda USA i Američané si váží našich partnerských a spojeneckých vztahů více než kdy jindy," uzavřel Schapiro.

Andrew Schapiro

Je znám jako uznávaný obhájce v kauzách takzvané kriminality bílých límečků. Zaměřoval se na případy sporných transakcí s cennými papíry, spory o duševní vlastnictví a složité obchodněprávní případy.

Je členem největší organizace právníků ve Spojených státech American Bar Association (ABA) a je na seznamu nejlepších amerických právníků (Best Lawyers in America).

Proslavil se například úspěšným zastupováním firmy Google a její dceřiné společnosti YouTube ve sporu o autorská práva s firmou Viacom, která Google zažalovala za údajné porušení autorských práv k tisícům obrazových záznamů.

Schapiro rovněž zaujal úspěšnou obhajobou burzovního makléře Roberta Scavoneho, obžalovaného z akciového podvodu se škodou ve výši 19 milionů dolarů.

Je rodákem z Chicaga ve státě Illinois. Vydatně pomáhal s financováním prezidentských kampaní Obamy, na které během let údajně získal až 700 tisíc dolarů, tedy přes 14 milionů korun.

Do bývalého Československa se Schapiro poprvé podíval jako student v roce 1982. Další návštěvu pak absolvoval o pět let později již se svou matkou, která ze země odešla jako dítě.

"Nedovedu si představit, že by český velvyslanec ve Washingtonu radil americkému prezidentovi, kam má cestovat. A nenechám si mluvit do plánů svých zahraničních cest žádným velvyslancem," řekl serveru Parlamentní listy Zeman. "Obávám se, že po tomto prohlášení má naopak velvyslanec Schapiro dveře na Hrad zavřené," dodal. Podle vysvětlení prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka pro Český rozhlas to prý znamená, že "pan prezident neplánuje s panem velvyslancem Schapirem žádnou schůzku".

"No, to bude panu velvyslanci strašně líto," okomentoval Zemanův postoj někdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, předseda sněmovního zahraničního výboru a opoziční TOP 09. Podle předsedy poslanců vládního hnutí ANO Jaroslava Faltýnka byla reakce prezidenta "zbytečně vyhrocená". Souhlasí ale s tím, že není vhodné ze strany velvyslance kritizovat hlavu státu. "Předpokládám, že se celá věc racionálně vysvětlí," uvedl Faltýnek.

"Rozhodnutí pana prezidenta přerušit komunikaci s velvyslancem USA pokládám za neadekvátní dané situaci," uvedl na svém twitterovém účtu předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). Vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek uvedl, že ani jeho strana "nepovažuje za vhodnou" Zemanovu účast na vojenské přehlídce. Schapirovu kritiku ovšem nepokládá za standardní chování velvyslance vůči hlavě hostitelského státu.

Schapiro na konci března v pořadu České televize Události, komentáře upozornil, že Zeman by mohl být v Moskvě jediným vůdčím představitelem státu Evropské unie, což označil za "poněkud prekérní". Zároveň ale podotkl, že není jeho úlohou říkat českému prezidentovi, co má, nebo nemá dělat.

Z prezidentů zemí Evropské unie dorazí do Moskvy kromě Zemana podle ruských médií už jen nejvyšší představitelé Kypru a Řecka. Zemanovu účast na oslavách kritizují politici některých koaličních stran i pravicové opozice. Vláda ale zřejmě jeho cestu do Moskvy schválí, navrhuje jí to ministerstvo zahraničí v dokumentu, o kterém v sobotu informoval deník Právo.

Moskevské oslavy se rozhodla bojkotovat řada západních politiků. Protestují tak proti ruské anexi ukrajinského Krymu a podpoře, kterou Moskva poskytuje proruským separatistům v konfliktu na východě Ukrajiny. Německá kancléřka Angela Merkelová do Moskvy přiletí až 10. května, den po hlavních oslavách. Velkou pozornost věnují média také očekávané návštěvě severokorejského vůdce Kim Čong-una.

Zeman: S propuštěnými dívkami se nesetkám. Jednaly neprozřetelně a hloupě - čtěte ZDE

Zeman již dříve prohlásil, že jeho cesta do Ruska bude "výrazem vděčnosti za to, že v této zemi nemusíme mluvit německy". Do Ruska jede proto, aby vyjádřil úctu padlým 150 tisícům sovětských vojáků, řekl prezident rozhlasové stanici Frekvence 1.

Zeman v aktuálním rozhovoru pro Parlamentní listy reagoval také na výrok kardinála Miloslava Vlka pro Týden, jenž řekl, že prezident úkoluje církev, když jí říká, co by měla udělat s penězi z církevních restitucí. Zeman navrhl, aby z nich financovala hospice. Podle Vlka je takový přístup protiústavní a komunistický. "Kardinál Vlk je zřejmě zatrpklý člověk, se kterým cítím soucit," řekl Zeman.