Genderová diverzita ve firmách je tématem, které by se rozhodně nemělo tabuizovat, tvrdí české manažerky pracující na vysokých pozicích.
„O tom, že je diverzita v managementu důležitá, nikdo nepochybuje a dobří zaměstnavatelé o ni usilují. Jsou si vědomi toho, že jen diverzitní tým může rozumět diverzitnímu portfoliu zákazníků na trhu,“ říká Daniela Hylmarová, HR business partnerka ve společnosti Vodafone. „Kvóty jsou jako oheň – dobrý sluha, ale špatný pán. Mít kvóty ideálního podílu žen v managementu není na škodu, pokud jsou brány jako směr, který nám pomáhá udržovat naši pozornost a povědomí o důležitosti genderové rovnováhy, nikoliv jako dogma. Důležité je, aby při rozhodování o kandidátech ve výběrovém řízení dostali všichni stejnou příležitost, rozhodující však zůstávají potřebné schopnosti a zkušenosti.“
Zastánkyní kvót je například generální ředitelka českého Microsoftu Biljana Weberová, která tvrdí, že je čas změnit směr a začít vytvářet rovné příležitosti. „Podle žebříčku Světového ekonomického fóra se v oblasti rovnosti žen a mužů Česká republika neustále propadá,“ tvrdí Biljana Weberová. ČR byla v roce 2006 na třiapadesáté pozici, za rok 2014 obsadily ze stodvaačtyřiceti hodnocených zemí až šestadevadesátou příčku. „Podle Akademie věd je dokonce ČR co do zastoupení žen v dozorčích radách společností kotovaných na burze v rámci EU až druhá od konce, což je podobný poměr jako na začátku devadesátých let,“ dodává Biljana Weberová.
Pro kvóty se vyslovila i Erika Vorlová, personální ředitelka v energetické společnosti RWE. „Kvóty smysl mají. Pomáhají při změně poměrů v oblasti diversity. Nemyslím si, že by ženám měly nějakým způsobem ublížit, budou-li mít ty správné kompetence,“ zhodnotila přínos kvót.
„Diverzita je na pořadu dne na lokální i evropské úrovni, od firem až po kandidátky politických stran. Týmy složené z mužů i žen, z Čechů i cizinců, juniorů i seniorů, jsou efektivnější,“ říká Jozef Papp, ředitel české pobočky Stanton Chase, která vyhledává vrcholové manažery. „Na druhou stranu je třeba používat i selský rozum a neaplikovat kvóty slepě, podle tabulek. Jen tak můžeme dosáhnout pozvolné a prospěšné změny firem i celé společnosti,“ dodává Marek Huml, Managing Partner ve stejné společnosti. Stanton Chase dobrovolně usiluje o alespoň třicetiprocentní podíl žen ve svém vlastním vedení.
Evropské země jsou přitom v otázce kvót rozdělené. Například německá firma BMW podle svého mluvčího Jochena Freye na kvóty nevěří. „Zároveň se však snažíme o diverzitu etnickou, věkovou i genderovou,“ prohlásil koncem loňského roku Jochen Frey.
Podobně je rozdělená i česká společnost. Například prezident Miloš Zeman kritizoval ČSSD za zavedení 40% kvóty pro krajské a sněmovní kandidátky. Na druhou stranu velkou zastánkyní kvót je například česká eurokomisařka Věra Jourová.
Přistupovat ke kvótám s rozumem doporučuje i Denisa Ptáčková global HR z konzultantské společnosti Accenture. „Obávám se, že zavedení kvót by mohlo lehce svádět k lehkovážnosti v rozhodování při výběru a nebraly by se v potaz skutečné dovednosti,“ poukazuje na možná nebezpečí při zavádění povinných kvót ve společnostech Denisa Ptáčková. „Když to všechno vezmu do krajnosti, mohly by se do vedení dostat ženy méně schopné jen díky tomu, aby se naplnily kvóty. Cestu vidím spíše v přísnějších pravidlech výběrových řízení, která by měla být transparentnější a otevřenější, aby ženy neodrazovala od účasti.“
Kvóty rozhodně mají smysl, pokud se při jejich zavádění použije rozum. Neměly by vést k tomu, že ve vedení firem budou ženy pouze nastrčenými loutkami, zatímco vést je budou lidé, kterým to náleží díky jejích schopnostem.
